21 C 243/2021-24 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit ji částku 12 775 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“). Smlouvu žalovaná uzavřela prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Na základě Smlouvy žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalované zaslal na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaná se zavázala za poskytnutou zápůjčku uhradit poplatek ve výši 2 275 Kč. Účastníci si ve Smlouvě ujednali splatnost jistiny a poplatku na den 30. 5. 2018. Žalovaná neuhradila smluvní závazky řádně a včas. Žalovaná byla ze strany žalobkyně upomínána k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně tak požaduje uhrazení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením za písemné výzvy žalované ze dne 6. 6. 2018, 13. 6. 2018, 20. 6. 2018, 29. 6. 2018 a 14. 7. 2018 ve výši 2 500 Kč dle článku 2.3 Smlouvy. Pohledávka za žalovanou se skládá z jistiny ve výši 7 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 275 Kč, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč, přičemž žalobkyně v žalobě vymáhá smluvní pokutu pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výši spotřebitelského úvěru. Vedle toho žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % z částky 9 275 Kč (součet jistiny a poplatku) od 31. 5. 2018, tj. ode dne následujícího po splatnosti této částky. Žalobkyně zaslala žalované dne 19. 9. 2019 předžalobní výzvu k plnění. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Žalovaná byla usnesením Okresního soudu v Liberci, podle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) vyzvána, aby se ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobě. Dále byla usnesením, vyzvána, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. S ohledem na to, že ani na jednu z výzev žalovaná nereagovala, soud rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. 3. V souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalované byly žaloba a předvolání k jednání řádně doručeny, a žalovaná se následně k dnešnímu jednání nedostavila, ani včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila podáním adresovaným soudu. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalovaná uzavřela s žalobcem tuto smlouvou, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované prostředky ve výši 7 000 Kč převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala tyto prostředky žalobci vrátit i s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 275 Kč, celkem tedy 9 275 Kč, a to nejpozději do 30. 5. 2018. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Smluvní strany si ve smlouvě rovněž ujednaly, že v případě prodlení veškeré poplatky přirůstají k jistině. Dokladem o provedené bezhotovostní transakci bylo zjištěno, že peníze byly žalované poskytnuty na bankovní účet. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 8 000 Kč. Upomínkami ze dne 6. 6. 2018, 13. 6. 2018, 20. 6. 2018, 29. 6. 2018 a 14. 7. 2018 bylo prokázáno, že žalobkyně o úhradu dlužné částky žalovanou opakovaně upomínala. Výzvou před podáním exekučního návrhu ze dne 19. 9. 2019 prokázáno, že žalovaná byla o úhradu dluhu upomenuta i právní zástupkyní žalobkyně. Skutečnost o odeslání upomínky potvrzuje předložený podací lístek z 21. 11. 2019. 5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto vrátit i s poplatky za poskytnutí půjčky. Žalovaná však své závazky neuhradila řádně a včas. Žalobce ji následně zaslal celkem 5 písemných výzev k úhradě, když za každou si účtuje 500 Kč za účelně vynaložené náklady. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v prodlení s plněním závazků vyplývajících ze smlouvy, žalobce jí vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 3 500 Kč. 6. Dle § 1757 odst. 1 o. z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí. 7. Dle § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. 8. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Dle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. 10. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. V daném případě při posuzování žaloby, po stránce skutkové i právní, dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi stranami bylo sjednáno, že žalobkyně žalované poskytne zápůjčku ve sjednané výši. Žalobkyně smlouvou prokázala, že žalované peněžní prostředky poskytla. Žalovaná však podmínky smluvního vztahu porušila tím, že řádně a včas nesplatila poskytnutý úvěr a poplatek za jeho poskytnutí. Žalobkyně žalovanou vyzvala dopisem k úhradě dluhu. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši a vzhledem k tomu, že se žalovaná k žalobě nevyjádřila, neunesla břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku dluhu. Soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou do jistiny 9 275 Kč. 13. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč. Podle § 2048 o. z. si smluvní strany pro případ porušení smluvní povinnosti mohou sjednat smluvní pokutu. Podle § 1813 o. z. jsou však ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele, zakázána. Podle § 1815 o. z. se pak k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží. Smluvní pokutu ve výši 3 500 Kč hodnotí soud v tomto případě jako zcela nepřiměřenou. Ve smyslu § 1815 o. z. proto soud k takovému ujednání nepřihlížel a žalobu v této části zamítl. 14. Žalobkyně se dále domáhala nákladů upomínání (poplatků za zaslané výzvy) vzniklých v důsledku prodlení dlužníka. V zásadě lze sjednání práva na náhradu nákladů upomínání v důsledku prodlení dlužníka připustit (§ 1 odst. 2 o.z., § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb.) za splnění dvou podmínek: Spotřebitel byl na tento důsledek prodlení předem upozorněn a požadované náklady byly účelně vynaložené (jsou přiměřené). Nelze však připustit takový výkon sjednaného práva, jehož cílem ve skutečnosti není dlužníka upomenout a dosáhnout tak uhrazení dluhu, ale naopak navýšení tohoto dluhu o další platby (§ 8 o.z.). Taktomu bylo i v tomto případě, kdy z předložených upomínek je evidentní, že dlužník na žádnou z nich nezareagoval a pouze tak došlo ke zvýšení celkového dluhu. Jestliže dlužník po prvé odeslané upomínce dluh neuhradil, muselo být věřiteli zřejmé, že odeslání dalších upomínek nemůže účinně vést ke splnění funkce upomínky a dochází tak pouze k navyšování dluhu (§ 6 odst. 1 o.z.). Zaslání velkého počtu upomínek v relativně krátké době nelze považovat za přiměřené ani účelné. Takovému výkonu práva pak nemohla být přiznána soudní ochrana. Rovněž sjednanou výši ceny upomínky nepovažuje soud vzhledem k výši poskytnuté jistiny za přiměřenou ani účelnou (§ 1813, § 1815 o.z.). Z těchto důvodů byla žaloba v tomto rozsahu zamítnuta. 15. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě v tomto směru vyhověl. 16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal ža