21 C 279/2021-30 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částky 48 700,17 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovanou jednak uzavřela dne [datum] Smlouvu o bankovních službách, na základě které žalobkyně pro žalovanou zřídila a vedla běžný účet [číslo]. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o povoleném debetu, kterým se žalobkyně zavázala žalované poskytnout možnost přečerpat zůstatek na účtu do záporného zůstatku, a to do výše 50 000 Kč na běžném účtu č. [bankovní účet]. Na daném účtu byl i přes opakované urgence žalobkyně evidován nepovolený debet, ten žalovaná k výzvě ze dne 30. 6. 2019 žalobkyni neuhradila, proto žalobkyně přistoupila k odstoupení od smlouvy s účinky ke dni 21. 8. 2019 a zřídila zvláštní účet pohledávky, na kterém vedla pohledávku za žalovanou z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, příslušná Oznámení a Sazebník. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky ze dne 29. 7. 2020 žalobkyni ničeho neuhradila. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud učinil následující skutkový a právní závěr: Soud z předložených listin zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] Smlouvu o bankovních službách, na základě které žalobkyně pro žalovanou zřídila a vedla běžný účet [číslo]. Dále dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o povoleném debetu, kterým se žalobkyně zavázala žalované poskytnout možnost přečerpat zůstatek na účtu do záporného zůstatku, a to do výše 50 000 Kč a žalovaná se zavázala přečerpané peněžní prostředky vrátit. Žalovaná přečerpala povolený debetní zůstatek a i přes opakované urgence žalobkyně žalovaná dlužnou částku nesplácela. K výzvě k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne 30. 6. 2019 žalobkyni žalovaná ničeho neuhradila, proto žalobkyně přistoupila k odstoupení od smlouvy s účinky ke dni 27. 8. 2019 a zřídila zvláštní účet pohledávky, na kterém vedla pohledávku za žalovanou z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, příslušná Oznámení a Sazebník. Žalobkyně v souladu se smlouvou a podmínkami odstoupila od smlouvy ke dni 21. 8. 2019. Žalobkyně zaslala dne 29. 7. 2020 žalované před žalobní výzvu k úhradě dlužné částky nicméně ani potom žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy a poskytnutí peněz žalované. Žalovaná měla ve sjednané době peníze vrátit. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s placením, jak bylo sjednáno, nedošlo, že peněžní prostředky vrátila, popř. že dluh jinak zanikl. Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, ani neprokázala a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesla. 5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 7. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení a dále ve výši sjednané mezi účastníky ve smlouvě o úvěru. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 146 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 949 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 700,17 Kč sestávající z částky 3 060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 060 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.