22 C 305/2021-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 19. 2. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 46 854,73 Kč s příslušenstvím. Žalobou uplatněný nárok žalobce zdůvodnil tak, že dne 26. 11. 2018 uzavřela se žalovanou Smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí byly též obchodní podmínky, se kterými se žalovaná seznámila. Na základě Smlouvy žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 50 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet [číslo]. Úroková sazba úvěru činila 10,9 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit smluvní úrok formou měsíčních splátek. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas. V důsledku prodlení žalované žalobce původní věřitel nesplacený zbytek úvěru zesplatnil. Žalobce tak nyní nárokuje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 46 054,73 Kč a dlužných poplatků ve výši 800 Kč. Dále žalobce požaduje příslušenství, které je tvořeno kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 2 387,02 Kč (za dobu od 26. 11. 2018 do 18. 2. 2021), smluvní úrok ve výši 10,9 % ročně z částky 46 854,73 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 165,51 Kč (za období od 26. 11. 2018 do 18. 2. 2021) a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 46 854,73 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, a žalovanou soud usnesením ze dne 22. 7. 2021, č. j. 22 C 305/2021-11 vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřila k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se na výzvu ve lhůtě ani později nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 5. 8. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z žalobcem předložené Žádosti o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne 26. 11. 2018 adresované žalovanou žalobci soud zjistil, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč. Úvěr byl žalované vyplacen, o čemž svědčí doklad o čerpání úvěru - výpis z účtu žalobce – za období od 1. 11. do 30. 11. 2018. Součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry, na které smlouva - žádost výslovně odkazuje a podpisem jejím s nimi žalovaná vyslovila svůj souhlas. Ve Smlouvě se žalovaná zavázala uhradit žalobci půjčené prostředky spolu s úrokem 10,9 % ročně v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 781 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 12. 2018. Celková částka k zaplacení činila 74 845,67 Kč. Z historie úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas a dostala se tak do prodlení (trvale splátkou splatnou 15. 10. 2019), žalobce proto dopisem ze dne 20. 12. 2019 celý úvěr zesplatnil ke dni 18. 12. 2019 a vyzval žalovanou k zaplacení celého zůstatku dlužné částky s příslušenstvím do 20. 12. 2019. Ještě před zesplatněním žalobce žalovanou upomínal k úhradě dlužných částek dvěma dopisy. Z historického výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaná do 24. 1. 2021 ničeho nezaplatila. Žalovaná nic nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy k plnění zaslané právním zástupcem žalobce. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 8. Podle ustanovení § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období (§ 1803 o. z.). Není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou, a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu (§ 1804 o. z.). 9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. V daném případě při hodnocení žaloby po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Na základě Smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, žalovaná však své povinnosti přestala plnit a neplatila dohodnuté splátky řádně a včas. Žalobce proto nesplacený zbytek úvěru dle ujednání v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, zesplatnil. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši a vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužných částek či jiný způsob zániku dluhu. Jelikož oprávněnou soud shledal pohledávku žalobce jak do jistiny 46 854,73 Kč, poplatků ve výši 1 000 Kč, tak do kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 387,02 Kč, neboť byla sjednána úroková sazba, za kterou i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry (§ 1802 o. z.), a tyto i do budoucna z nesplácené jistiny 46 854,73 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení. Proto soud žalovanou zavázal tyto částky žalobci zaplatit. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svůj závazek vůči žalobci, resp. původnímu věřiteli, řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). Požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení je tedy zcela po právu a je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 053 Kč Tyto náklady tvoří 1 875 Kč soudní poplatek, 1 500 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby à 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), 300 Kč paušální náhrada výdajů za tři úkony právní služby à 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 378 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). 13. Žalobce se v dané věci domáhal zaplacení dlužné jistiny úvěru a sjednaného úroku za jeho poskytnutí, přičemž žalobce, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž soud nemá na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalovaného, konkrétní smlouvy o úvěru, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán, stejně tak vymezení jednotlivých platebních povinností, s nimiž je žalovaný v prodlení, v jehož důsledku žalobce uplatňuje nárok na zaplacení úroku z prodlení. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení do podání žaloby podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t. 14. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.