22 C 81/2021-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 6. 5. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 284 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 270 Kč vypočtený z částky 4 284 Kč za dobu od 20. 9. 2019 do 6. 5. 2020. Žalobou uplatněný nárok žalobce odůvodnil tím, že dne 30. 6. 2011 uzavřel se žalovaným pojistnou smlouvu FLEXI životní pojištění [číslo]. První pojistné činilo 778 Kč splatné v první den pojistného období, které bylo sjednáno jako měsíční. Trvání pojistné smlouvy bylo dne 2. 8. 2019 odstoupením žalobce od pojistné smlouvy, když žalovaný v době od 1. 3. 2019 do 2. 8. 2019 neplatil pojistné. Žalobou uplatněný nárok tak představuje dlužné pojistné za dobu od 1. 3. 2019 do 2. 8. 2019 v částce 4 284 Kč. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, a žalovaného soud usnesením ze dne 10. 5. 2021, č. j. [číslo jednací] vyzval, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se na výzvu ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. do vlastních rukou dne 28. 5. 2021. 4. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] o FLEXI životním pojištění s počátkem pojištění dne 1. 7. 2011 2018, z níž žalovanému vznikla povinnost platit žalobci měsíční pojistné ve výši 778 Kč splatné vždy k prvnímu dni příslušného měsíce. Součástí pojistné smlouvy byly též Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění spojená s investičními fondy, dle jejichž článku 13 odst. 1 pojištění zaniká dnem následujícím po dni, ve kterém marně uplynula lhůta stanovená pojistitelem pro zaplacení dlužného pojistného. Doporučeným dopisem ze dne 4. 6. 2019 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení dlužného pojistného za dobu od 1. 3. 2019 a upozornil jej na možnost zániku trvání pojištění v případě, že žalovaný pojistné nezaplatí do 1. 8. 2019. Dopisem ze dne 15. 8. 2019 žalobce žalovaného vyrozuměl o zániku pojištění ke dni 2. 8. 2019. Dne 3. 12. 2019 právní zástupkyně žalobce zaslala žalovanému předžalobní upomínku. V řízení naopak nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobci zaplatil sjednané pojistné za pojistnou dobu od 1. 3. 2019 do 2. 8. 2019, tj. 5 krát 778 Kč plus poměrná část pojistného za dny 1. 8. a 2. 8. 2019, splatné vždy v první den kalendářního měsíce. 5. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 6. Podle ustanovení § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném do 31. 12. 2013, je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. 7. Podle ustanovení § 13 zákona o pojistné smlouvě má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 8. Podle ustanovení § 20 zákona o pojistné smlouvě nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. 9. Podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ s. o. z.“) jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Po právní stránce věc soud posoudil tak, že se v dané věci jedná o spor z titulu pojistné smlouvy ve smyslu § 2 zákona o pojistné smlouvě, dle kterého závazku pojistitele, kterým je žalobce, poskytnout v případě nastání nahodilé události sjednané plnění odpovídá závazek pojistníka, kterým je v dané věci žalovaný, platit pojistiteli pojistné. Část obsahu pojistné smlouvy byla v souladu s ustanovením § 273 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, určena odkazem na všeobecné pojistné podmínky. Žalovaný však nezaplatil pojistné splatné v době od 1. 3. 2019 do 2. 8. 2019, čímž porušil jak předmětnou pojistnou smlouvu, tak i výše uvedené ustanovení § 2 zákona o pojistné smlouvě. V důsledku prodlení žalovaného s placením pojistného pak žalobce žalovaného v souladu s ustanovením § 20 zákona o pojistné smlouvě vyzval k zaplacení dlužného pojistného a stanovil mu k tomu lhůtu delší než 1 měsíc a upozornil jej na zánik pojištění v případě marného uplynutí lhůty. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil, pojištění v souladu s § 20 zákona o pojistné smlouvě zaniklo ke dni 2. 8. 2019. Požadavek žalobce na zaplacení dlužného pojistného za část trvání pojištění je tak odůvodněn ustanovením § 13 zákona o pojistné smlouvě. Bylo tedy na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že svůj závazek vůči žalobci, tj. povinnost zaplatit pojistné, splnil, případně, že závazek zanikl jiným způsobem nebo že vůbec nevznikl. Žalovaný však v řízení netvrdil a neprokazoval ničeho. Soud tedy podané žalobě vyhověl, neboť ji shledal důvodnou. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svůj závazek vůči žalobci řádně a včas, je v prodlení (§ 517 odst. 1 s. o. z.). Požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení je tedy zcela po právu a je odůvodněn ustanovením § 517 odst. 2 o. z. Výše úroku z prodlení plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady tvoří 400 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), 300 Kč paušální náhrada výdajů za tři úkony právní služby à 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). 13. Žalobce se v dané věci domáhal zaplacení dlužného pojistného v tzv. bagatelní částce. Žalobce, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž nemá soud na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalovaného, konkrétní pojistné smlouvy a časového období, za nějž je nárok uplatněn, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t. K argumentu žalobce, že je subjektem s nepřeberným množstvím pojistných produktů, lze toliko poukázat, že předmět pojištění, jeho rozsah, příp. rozsah pojistného plnění, není v dané věci podstatou sporu. 14. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o. s. ř. 15. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 16. Soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsud