23 C 226/2020 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí: jistinu půjčky: 5 000 Kč, souhrnný poplatek (kapitalizovaný úrok) ve výši 2 200 Kč, plynoucí zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, 7,50 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, 9,00 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 1. 2020 do 29. 4. 2020 a za dobu od 30. 4. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že žalovaná strana (dále označená též jako dlužník) uzavřela dne 20. 6. 2008 se společností [právnická osoba] (dále označený též jako poskytovatel půjčky) smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy byly žalované straně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaná strana zavázala uhradit spolu se souhrnným poplatkem za poskytnutí půjčky v částce 8 200 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 8 200 Kč měla žalovaná strana uhradit formou 40 týdenních splátek po 205 Kč. Žalovaná strana však uhradila pouze 1 000 Kč. Pohledávka poskytovatele půjčky za dlužníkem byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na [právnická osoba] [anonymizováno] (dále označená též jako přechodný věřitel). Dlužná částka byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 dále postoupena na společnost [právnická osoba] 3. Dlužnou částku tvoří jistina, souhrnný poplatek ponížený o uhrazenou část, a úrok z prodlení. 4. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s § 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. 5. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002). 6. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. 7. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila. Lze tak uzavřít, že na straně žalované strany nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný. 8. Protože věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. 9. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. 10. Vzhledem k § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. se věc posuzuje podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen [příjmení]), ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť jde o práva a povinnosti vzniklé před 1. 1. 2014. Vztah z postoupení se pak řídí zákonem č. 89/2012 Sb. 11. Pohledávka poskytovatele půjčky byla smlouvou o postoupení postoupena na přechodného věřitele (§ 1879 o. z.), následně byla pohledávka přechodného věřitele postoupena na žalující stranu. Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 12. Mezi dlužníkem a poskytovatelem půjčky byla uzavřena smlouva o půjčce (§ 657 obč. zák.) a dlužníkovi byly přenechány peněžní prostředky. Dlužník měl půjčku hradit ve splátkách a zaplatit sjednaný souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky. Zákon připouští, aby smlouva o půjčce byla sjednána jako úplatná (§ 658 odst. 1 obč. zák.), přičemž způsob úročení lze dohodnout, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013 sp. zn. 21 Cdo 869/2012, nejen stanovením procentní sazby a časového úseku, za který se úrok počítá (ročně, měsíčně, denně), a za dobu skutečného užívání jistiny dlužníkem (tedy i za dobu jejího užívání po uplynutí sjednané lhůty splatnosti, nebude-li půjčka v této lhůtě vrácena), ale i pevnou částkou stanovenou za dobu od poskytnutí půjčky do její splatnosti, jejíž výše se nemění ani v případě, že dlužník jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti věřiteli nevrátí. 13. Žalovaná strana smlouvu o půjčce nezpochybnila. Bylo na ní, aby prokázala, že k prodlení s vrácením půjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo a že půjčku vrátila, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Žalovaná strana nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení neprokázala, a proto byla žaloba shledána po právu. 14. Dlužník poskytovateli půjčky, přechodnému ani současnému věřiteli platby neuhradil, a proto bylo žalobě co do jistiny, včetně úroku z prodlení z ní, vyhověno. 15. Dlužník neprokázal, že jistinu vrátil řádně a včas, je proto v prodlení a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 517 odst. 1, 2 OZ). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007). Úrok z prodlení v zákonné výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 16. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 17. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.2.2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně. 18. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 14b AT. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT 100 Kč. Zástupce poskytl do podání návrhu na zahájení řízení 3 úkony právní služby v případě tzv. formulářové žaloby se sazbou odměny za dva úkony právní služby ve výši 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 AT a jeden úkon právní služby ve výši 100 Kč (jednoduchá výzva k plnění) dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 2 AT. Za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení náleží zástupci paušální částka náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) AT ve výši 100 Kč. 19. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že ž