24 C 58/2020-71 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doplněnou podáními ze dne [datum] a ze dne [datum] nárokoval žalobce zaplacení částky 66 579,22 Kč s tím, že žalobce je společenstvím vlastníků, žalovaný spoluvlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v [katastrální uzemí], jeho povinností je hrazení příspěvků na správu domu a pozemku a úhrada poskytovaných služeb, podle předpisu plateb je povinen platit částku 5 989 Kč měsíčně, žalovaný platí vždy o 1 258 Kč méně, platbu žalovaného žalobce započítává částkou 1 623 Kč na pevné platby a zbývající částkou 3 108 Kč na zálohy na služby, vzniká tak měsíční dluh na zálohách 1 258 Kč. Předmětem žaloby pak žalobce učinil nedoplatky z vyúčtování služeb: za období od [anonymizováno] [rok] – [číslo] Položka; Skutečná spotřeba Studená voda; 9 760,47 Voda pro TUV; 4 475,39 Ohřev TUV; 11 351,15 Teplo; 18 134 Elektřina spol. prostor; 1 021,88 Výtah; 3 000,00 Podílové náklady; 1 582,91 Pojištění; 1 812,00 Celkem zúčtovatelné položky; 51 137,80 Kč Skutečně uhrazené zálohy; 37 296 Kč Výsledný nedoplatek; 13 841,80 Kč Žalovaná částka; 540 Kč za období od [číslo] – [číslo] Položka; Skutečná spotřeba Studená voda; 11 758,43 Voda pro TUV; 6 570,19 Ohřev TUV; 14 711,12 Teplo; 18 552,00 Elektřina spol. prostor; 1118 Výtah; 3 000,00 Podílové náklady; 2959 Pojištění; 1 812,00 Celkem zúčtovatelné položky; 60 482,03 Kč Skutečně uhrazené zálohy; 37 296,00 Kč <b>Výsledný nedoplatek = žalovaná částka; 23 186,03 Kč</b> za období od [číslo] – [číslo] Položka; Skutečná spotřeba Studená voda; 10 499,48 Voda pro TUV; 5 197,13 Ohřev TUV; 13 137,93 Teplo; 19 347,46 Elektřina spol. prostor; 980,62 Výtah; 3 000,00 Podílové náklady; 3 003,25 Pojištění; 1 800,96 Celkem zúčtovatelné položky; 56 966,83 Kč Skutečně uhrazené zálohy; 37 296,00 Kč Výsledný nedoplatek = žalovaná částka; 19 670,83 Kč za období od [číslo] – [anonymizováno] [rok] Položka; Skutečná spotřeba Studená voda; 11 122,36 Voda pro TUV; 6 804,10 Ohřev TUV; 15 866,44 Teplo; 17 609,00 Elektřina spol. prostor; 1 063,40 Výtah; 3 000,00 Podílové náklady; 3 196,31 Pojištění; 1 816,75 Celkem zúčtovatelné položky; 60 478,36 Kč Skutečně uhrazené zálohy; 37 296,00 Kč Výsledný nedoplatek = žalovaná částka; 23 182,36 Kč Spolu s jednotlivými nedoplatky žalobce nárokoval – po změně při jednání dne [datum] – i zaplacení úroku z prodlení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 540 Kč od 25. 1. 2016 do zaplacení, z částky 23 186,03 Kč od 7. 1. 2017 do zaplacení a z částky 19 670,83 Kč od 25. 12. 2017 do zaplacení a ve výši 9,75 % ročně z částky 23 182,36 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaný, který podal včasný odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne [datum], se ve věci vyjádřil podáním ze dne [datum], v němž uvedl, že předmětná bytová jednotka je v jeho společném jmění s manželkou [jméno] [příjmení], proti oběma je u zdejšího soudu vedeno žalobcem řízení z téhož titulu o úhradu další částky. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznává, žalobcem mu bylo zasláno vyúčtování, podle kterého by měl uhradit mimo jiné pevné zálohy označené jako„ Fond oprav“ a dále platby nazvané jako„ Režie, ekon. správa“, žalovaný dlouhodobě odmítá platit tyto platby, když má za to, že položka„ Režie, ekon. správa“ nebyla řádně schválena, její opodstatněnost nebyla žalovanému nikdy vysvětlena, a u položky„ Fond oprav“ docházelo v minulosti ze strany statutárního orgánu k používání naspořených finančních prostředků mimo účel, ke kterému slouží, a žalovaný má za to, že platby do fondu oprav nejsou až do okamžiku rozhodnutí o jejich použití splatné. 3. Předmětem řízení byl nároky na peněžité plnění z titulu právního poměru účastníků společenství vlastníků x vlastník bytové jednotky, který byl nesporný, přičemž žalobcem nárokované peněžité plnění představovalo nedoplatky z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za čtyři po sobě jdoucí zúčtovací období počínaje [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Právní posouzení věci tak vychází z ustanovení § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, podle něhož – ve znění účinném do 30. 6. 2020 - vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 (odst. 2). Ve znění od 1. 7. 2020 pak vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. 4. Podle ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). 5. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. 7. 1981, sp. zn. Cpj 164, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 2. 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, nebo ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 - ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/09). 6. Tyto právní závěry je třeba aplikovat i v poměrech bytového spoluvlastnictví (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 356/2018, a ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018) a není důvod se od nich odchylovat ani při vyúčtování služeb provedeného podle zákona č. 67/2013 Sb. Soud proto v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování. Ostatně ani zákon č. 67/2013 Sb. s podáním námitek žádné následky nespojuje, pouze stanoví povinnost poskytovateli služeb na ně nejpozději do 30 dnů od jejich doručení reagovat. 7. Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užívání bytu nebo s ním souvisejí, nyní upravuje zákon č. 67/2013 Sb., který v ustanovení § 2 písm. f) vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby (demonstrativně vyjmenované v § 3 odst. 1 zákona) v daném zúčtovacím období. V ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Vyúčtování, které mu musí být doručeno (§ 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), příjemci služeb (vlastníku jednotky) určí výši přeplatku či nedoplatku na poskytnutých službách, jehož finanční vyrovnání se provede ve lhůtě vyplývající z ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. (pro bytové spoluvlastnictví ve lhůtě, která byla do 30. 6. 2020 upravena v § 1186 odst. 2 o. z.). Vzhledem k tomu, že vyúčtování je účetní doklad, mělo by obsahovat i jeho obecné náležitosti, vyplývající z ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jež nejsou kryty shora uvedeným vymez