29 C 249/2021-14 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud žalovanému uložil zaplatit mu částku 3 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 900 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že mezi předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“), a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému dne 26. 3. 2020 peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené prostředky za sjednanou dobu trvání Smlouvy ve výši 3 000 Kč a poplatek ve výši 900 Kč, a to do 15. 4. 2020. Žalovaný neuhradil sjednané řádně a včas. Pohledávku za žalovaným postoupil právní předchůdce žalobce na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 4. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 9. 2020 a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze Smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem žalobce [právnická osoba] dne 26. 3. 2020 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedený ve Smlouvě Tyto žalovanému poskytl dne 26. 3. 2020. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 900 Kč do 15. 4. 2020 Celkem se žalovaný zavázal předchůdci žalobce splatit částku 3 900 Kč. Z oznámení ze dne 23. 9. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobce a žalovaný vyzván k zaplacení 6 990 Kč. Dále byla žalovanému zaslána Předžalobní upomínka ze dne 23. 9. 2020 o čemž svědčí poštovní podací arch. Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi žalobcem a [právnická osoba] uzavřena dne 15. 4. 2020, součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. 5. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, kdy závazkový právní vztahy vzniklý ze Smlouvy o zápůjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný úrok (§ 2392 odst. 1 o. z.). Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý poplatek. Na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] byla žalovanému poskytnuta částka 3 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet. Žalobce doklad o vyplacení této částky doložil a žalovaný tento fakt nesporoval, když zůstal ve sporu pasivní. Dle smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobce vedle jistiny také tzv. poplatek, tedy celkem částku 3 900 Kč. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Že by žalovaný celý dluh, či větší část než tvrdil žalobce, uhradil, tedy že by jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. 6. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, žalovaný skutečnost, že by část, popř. celý dluh uhradil, že by tedy jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů 1 489 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za 3 úkony dle mimosmluvní sazby ve výši 200 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř.