29 C 289/2021-15 — Okresní soud v Liberci

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 822,44 Kč od 7. 5. 2015 do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), uzavřel s žalovaným dne 23. 3. 2015 smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému zápůjčku ve výši 2 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s poplatkem za její poskytnutí vrátit dne 6. 5. 2015. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením zápůjčky, když do dne 6. 5. 2015 zápůjčku neuhradil. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce z právního předchůdce žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Žalobce žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 16. 4. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud učinil následující závěry o skutkovém stavu a z těchto také při svém rozhodnutí vycházel. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl dne 23. 3. 2015 částku 2 000 Kč, a to bankovní převodem na účet žalovaného uvedený ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit do 6. 4. 2015. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 15. 1. 2018 5. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o úvěru a úvěr byl žalovanému poskytnut (§ 2395 o. z.). Žalovaný měl úvěr vrátit ve sjednané době do 6. 4. 2015. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ho vrátil, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno. Aktivní legitimace žalobce pak plyne z platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1895 odst. 1 o. z.) ze dne 21. 12. 2017. 6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jejího závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl. 7. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů 1 489 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za 3 úkony dle mimosmluvní sazby ve výši 200 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř.