29 C 336/2021-14 — Okresní soud v Liberci

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 1 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 000 Kč od 20. 3. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a. s., [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), uzavřel s žalovaným dne 22. 2. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému zápůjčku ve výši 1 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 250 Kč vrátit dne 19. 3. 2018. Žalovaný právnímu předchůdci na poskytnutou zápůjčku neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce z právního předchůdce žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 5. 2018. Žalobce žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 12. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Mezi žalovaným a předchůdcem žalobcem byla distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o. z.) uzavřena smlouva o zápůjčce. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný poplatek (úrok), který představuje pevnou částku (§ 2390, § 2392 odst. 1 o. z.) na bankovní účet žalovaným uvedený. Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý poplatek. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil, zaplatil poplatek, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení zápůjčky a zaplacení poplatku neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno. Aktivní legitimace žalobce pak plyne z platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1895 odst. 1 o. z.). 5. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jejího závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl. 6. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona, když žalovaný neprokázal, že by ke vzniku bezdůvodnému obohacení nedošlo, případně, že by jej žalobci vrátil, žalobci tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobci náleží úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů 1 489 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za 3 úkony dle mimosmluvní sazby ve výši 200 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř.