12 C 374/2021-24 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 956 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalované závazek hradit sjednané pojistné ve výši 275 Kč měsíčně. Svoji povinnost však žalovaná porušila, když nehradila splatné pojistné řádně a včas. Žalobkyně žalovanou prostřednictvím dopisu ze dne 7. 10. 2019 vyzvala k úhradě splatného pojistného s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy, pokud k úhradě pojistného nedojde. V důsledku porušení povinností ze strany žalované došlo k výpovědi pojistné smlouvy žalobkyní, a to ke dni 1. 12. 2019. přičemž o tom byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 9. 1. 2020. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 15. 8. 2019 do 1. 12. 2019. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřily, ačkoliv jim byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, pouze požádala soud o strpení s ohledem na tíživou finanční situaci. 4. V průběhu řízení došlo k záměně účastníka, a to na straně žalobkyně. Z důvodu zániku způsobilosti být účastníkem řízení, ke které došlo fúzí žalobkyně se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa původní účastnice a žalobkyně]. Soud tedy usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyhověl návrhu žalobkyně a procesním nástupcem žalobkyně se stala společnost [právnická osoba]. 5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovanou byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od [datum], jejímž předmětem bylo životní pojištění s názvem [anonymizována dvě slova]. Z uvedené smlouvy byla žalovaná zavázána hradit sjednané pojistné ve výši 257 Kč měsíčně. Žalovaná však žalobkyni neuhradila žádné pojistné od 15. 8. 2019. K jeho úhradě byla (opakovaně) vyzvána upomínkou, v níž byla upozorněna na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Ke dni 1. 12. 2019 došlo k ukončení pojistné smlouvy na základě výpovědi žalobkyně, přičemž žalovaná dluží na pojistném částku 956 Kč. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1998 odst. 1 o. z. lze závazek vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2802 o. z. k platnosti dohody o zániku pojištění se vyžaduje, aby v ní strany ujednaly, jak se vyrovnají. Není-li ujednán okamžik zániku pojištění, platí, že pojištění zaniklo dnem, kdy dohoda nabyla účinnosti. 7. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena pojistná smlouva, ze které žalované plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu výpovědi smlouvy ze strany žalobkyně, smlouva zanikla ke dni 1. 12. 2019. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaná netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradila, že jí povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalované povinnost k její úhradě. 8. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby 200 Kč a paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč k těmto třem úkonům právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 11. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.