12 C 434/2021-21 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit částku 4 352 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o zprostředkování (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě žalovaná pro žalobkyni vykonávala tzv. zprostředkovatelskou činnost, která mimo jiné spočívala ve vyhledávání zájemců o pojištění a další finanční služby, předkládání návrhů na uzavření pojišťovacích smluv, příprava materiálů k uzavření pojišťovacích smluv a uzavírání pojišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny, pro kterou je tato činnost vykonávána. Žalovaná vyhledávala zájemce o pojištění a jiné finanční produkty a dle příslušných ustanovení smlouvy měla nárok na provizi za provedené obchody. Dle Provizních podmínek žalobkyně, má žalovaná povinnost vrátit poměrnou část odměny za zprostředkování obchodu, pokud klient ukončí uzavřenou smlouvu před uplynutím určité doby. Dle tvrzení žalobkyně došlo v případě žalované k předčasnému ukončení tří smluv, které uzavřela v rámci své činnosti a poměrná část provize, kterou po ní žalobkyně nárokovala, činí částku 4 352 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne 4. 8. 2021, nicméně ani poté žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Pro úplnost soud uvádí, že bylo žalované doručováno na adresu jejího trvalého bydliště platného do [datum] tj. [ulice a číslo], [obec] [anonymizováno] – [anonymizováno], kdy tato adresa je shodná s adresou sídla, na které žalovaná podnikala, přičemž došlo k přerušení provozování živnosti od [datum] do [datum]. V době přerušení provozování živnosti je žalovaná žalována jako fyzická osoba. Od [datum] má žalovaná trvalý pobyt na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena tzv. smlouva o zprostředkování dle § 2445, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jejímž předmětem byl mimo jiné závazek žalované vyvíjet zprostředkovatelskou činnost pro žalobkyni, spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření nebo změnu pojišťovacích smluv a jiných finančních produktů a naproti tomu závazek žalobkyně za tuto činnost žalované vyplácet provize. Způsob výpočtu provize a podmínky jejich výplaty byly určeny interním předpisem žalobkyně s názvem„ Provizní podmínky“, který byl nedílnou součástí uzavřené smlouvy. Dle Provizních podmínek má žalobkyně nárok na vrácení poměrné části vyplacené provize, pokud dojde k předčasnému ukončení uzavřené smlouvy ze strany klienta. Žalobkyně z titulu předčasně ukončených smluv uzavřených žalovanou nárokovala po žalované částku ve výši 4 352 Kč a dále příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne 4. 8. 2021. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2445 se smlouvou o zprostředkování zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. V daném případě měla žalovaná pro žalobkyni vyhledávat zájemce o uzavření pojišťovacích smluv či jiných finančních produktů a za tuto činnost od žalobkyně dostávat provizi. 6. Dle § 1746 odst. 2 o.z., mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 548 odst. 1 lze vznik, změnu či zánik práva vázat na splnění podmínky. V daném případě byla povinnost vrátit část vyplacených prostředků vázána na podmínku trvání platnosti uzavřené smlouvy po určitou dobu, přičemž v případě, že tato doba trvání smlouvy není splněna, je dotyčný povinen část obdržených finančních prostředků vrátit. 7. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení a dále ve výši sjednané mezi účastníky ve smlouvě o úvěru. 8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 352 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. 10. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)