15 C 189/2022-25 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 898 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 122 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli“, s počátkem pojištění od [datum]. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 4 690 Kč ročně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné dne 15. 12. 2020. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 26. 3. 2021. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 15. 12. 2020 do 25. 3. 2021, poplatek ve výši 300 Kč za odeslání upomínky s upozorněním na možný zánik pojištění a poplatek ve výši 300 Kč za odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. 2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby mj. uvedla, z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě žalobou uplatněných poplatků a jakým způsobem k takovému sjednání došlo. Závěrem pak vytkl nedostatky tvrzení týkající se úroku z prodlení, když z žaloby není zřejmé, z čeho žalobkyně dovozuje oprávněnost na úrok z prodlení z nákladů na upomínání. Pro případ, že nedojde k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání. 3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum] upřesnila, že poplatky ve výši 2 × 300 Kč se opírají o čl. 10 odst. 12 Všeobecných pojistných podmínek VPP M [číslo] a vycházejí ze Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění, účinného od 1. 7. 2019 (dále jen„ Sazebník“), kdy poplatek ve výši 300 Kč za odeslání upomínky s upozorněním na možný zánik pojištění ze dne 1. 2. 2021 je účtován dle položky 1 Sazebníku, a poplatek 300 Kč za odeslání pokusu o smír po zániku pojištění ze dne 3. 5. 2021 je účtován dle položky 2 Sazebníku. Žalovaný podpisem pojistné smlouvy stvrdil, že se seznámil s pojistnými podmínkami, a to jak s všeobecnými, tak i se zvláštními a dodatkovými, tedy i se sazebníky. Veškeré materiály jsou poskytnuty klientům v tištěné brožuře, případně jsou dostupné v elektronické podobě, o čemž je žalovaný vždy řádně zpraven. 4. V doplnění podání žalobkyně zároveň upravila způsob výpočtu úroku z prodlení, kdy úrok z prodlení požaduje od 27. 3. 2021 do 3. 5. 2021 z částky 1 598 Kč (1 298 Kč dlužné pojistné + upomínka k zaplacení pojistného 300 Kč) a od 4. 5. 2021 do 5. 1. 2022 z částky 1 898 Kč (1 598 Kč + pokus o smír 300 Kč). Žalobkyně uvedla, že co do části úroků z prodlení ve výši 2 Kč bere svůj žalobní návrh zpět. 5. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. 6. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 7. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 8. S ohledem na výše uvedený procesní úkon žalobkyně rozhodl soud dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v této věci částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když v souladu s ustanovením § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím žaloby, neboť k němu došlo před zahájením jednání ve věci samé. 9. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 10. V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., kdy žalovanému bylo předvolání k jednání řádně doručeno a žalovaný se následně k jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů. 11. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 4 690 Kč ročně. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 15. 12. 2020. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 26. 3. 2021 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném částku 1 298 Kč (poměrná část pojistného za období od 15. 12. 2020 do 25. 3. 2021). 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 13. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena pojistná smlouva, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z. smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 14. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 118 odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 15. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle § 118a odst. 3 o. s. ř., tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzených skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu § 118a o. s. ř, které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení § 118a o. s. ř. totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v ne