17 C 277/2022-46 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal žalobou z rušené držby ze dne [datum], aby vydal soud rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zdržet se veškerých zásahů do nerušeného výkonu držby práva stezky a cesty žalobce na pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Liberec, obec Liberec, k.ú. [anonymizováno] u [obec] a obnovit původní stav práva z pokojné stezky a cesty na pozemku parc. [číslo] k.ú. [anonymizováno] u [obec], obec Liberec, tím, že odstraní betonovou zeď nacházející se na hranici pozemků parc. [číslo] [číslo] zapsaných pro k.ú. [anonymizováno] u [obec], obec Liberec, dále jen předmětné nemovitosti. Žalobu odůvodnil tak, že na předmětných pozemcích se nachází společné nádvoří a za účelem zachování spolčené přístupové cesty se účastníci v dohodě spoluvlastníků ze dne [datum] dohodli o zřízení služebnosti stezky a cesty v rozsahu vymezeném v geometrickém plánu [číslo] který odpovídá zámkové dlažbě v přední části budovy směrem k místní komunikaci [ulice]. Žalobce užíval nádvoří zpevněné zámkovou dlažbou pro přístup a příjezd k rodinnému domu a do garáže v přízemí rodinného domu, pro parkování, otáčení a couvání vozidel žalobce či pacientů, kteří docházejí a přijíždějí do [anonymizováno] zařízení umístěného v přízemí jednotky [číslo] kde žalobce poskytuje stomatologickou péči a specializovanou péči v oboru parodontologie. Stav nádvoří zatížený věcným břemenem stezky a cesty je zdokumentován na přiložené fotografii ze dne [datum], přičemž se jedná o jediný přístup na pozemek žalobce parc. [číslo] k jeho jednotkám [číslo] jediný přístup k jeho zdravotnickému zařízení, a právě proto je celé nádvoří zatížené věcným břemenem, aby mohlo být v celém rozsahu využíváno oprávněnými vlastníky pro příjezd a přístup k jejich nemovitostem. Žalovaný dne [datum] bez předchozího upozornění a bez dohody se žalobcem přehradil společné nádvoří betonovou zdí umístěnou na hranici pozemků parc. [číslo] [číslo] čímž znemožnil faktický výkon služebnosti cesty a zabránil volnému průjezdu přes společné nádvoří a pozemek parc. [číslo] přes který žalobce vjížděl na svůj pozemek parc. [číslo]. Žalovaným vybudováním překážky žalobci znemožnil výkon práv ze služebnosti cesty, neboť služebný pozemek parc. [číslo] nelze využít k průjezdu, couvání nebo otáčení vozidel. Kvůli vybudované zdi musel žalobce rozšířit nájezd ke svému pozemku, i tak je nadále nemožné užívat věcné břemeno v rozsahu a pro účely, ke kterým bylo zřízené. Žalovaný údajně zídku postavil kvůli vzájemným sporům o parkování cizích vozidel. Existence věcného břemene vyznačeného geometrickým plánem však brání tomu, aby žalovaný svévolně vybudoval uprostřed nádvoří betonovou zeď, která brání ve volném průjezdu a průchodu přes celé nádvoří. Účastníci jsou oprávněni užívat celé nádvoří pro účely průchodu a průjezdu, nikoliv jen část pozemku vymezeného zdí, kterou vybudoval žalovaný. Žalovaný tedy není oprávněn bránit žalobci v užívání celého jeho pozemku parc. [číslo] přičemž zdí ho prokazatelně v užívání věcného břemene omezuje. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že zcela jistě nemohlo dojít k rušení držby žalobce, neboť služebnost cesty a stezky, jak byla vymezena v dohodě účastníků, je zcela zachována, neboť účelem zřízení služebnosti je zajištění příchodu/odchodu či příjezdu a odjezdu. Vjezd je zachován v délce 4,8 m, žalobce disponuje se služebností zcela v souladu se zákonem i smlouvou. Předmětná služebnost neobsahuje a ani nemůže obsahovat zákaz pro vlastníka pozemku, aby si tento nemohl na svém pozemku vybudovat plot. Není akceptovatelné, aby bylo zasahováno do právního jednání žalovaného, tedy do cizí právní sféry posesorní žalobou, když vlastník jen vykonává své vlastnické právo. Výška plotu je 2 m a oplocení nehraničí s veřejně přístupnými komunikacemi, tudíž byl žalovaný zcela po právu a plot si v tomto případě mohl a dokonce musel zřídit, a to na ochranu svého vlastnického práva, neboť docházelo naopak k jeho rušení, kdy cizí vozidla parkovala na jeho pozemku žalovaného. Dále musel žalovaný zabezpečit svůj pozemek umístěním kamerového systému, který je namířen na jeho pozemek, neboť docházelo k častým poškozování jeho vozidel. Dále žalovaný uvedl, že pokud by držba měla být rušena, tak se musí jednat o znemožnění či podstatné ztížení užívání. Žalobce neunáší břemeno tvrzení a důkazní, neboť neprokázal, že by žalovaný rušil jeho držbu práva služebnosti. Není naplněna ani podmínka podstatného rušení držby, neboť ochrana nenáleží proti rušení zanedbatelné povahy, zvláště pokud by představovala zneužití práva. Naopak by se jednalo o fatální zásah do vlastnického práva, pakliže by bylo posesorní žalobě vyhověno a plot by byl nařízen odstranit. V takovém případě není soud ani legitimován, neboť uvedení v předešlý stav může spočívat například v odnesení věci, které rušitel složil na držitelův pozemek, nebo vydání klíče či zabudování původního zámku. Nevratné zničení podstatné ekonomické hodnoty (stržení zdi či celé stavby, odstranění plynovodu) nelze přikázat v rámci řízení o žalobě z rušené držby a požadavek na ně náleží do řízení petitorního. Pokud by bylo připuštěno, že si vlastník nemůže na svém pozemku postavit plot k ochraně svého majetku, pak by se ad absurdum všichni sousedé mohli bránit posesorní žalobou v tom smyslu, že nemohou vykonávat svoje vlastnická práva. Pasivně legitimován je ten, kdo ruší držbu, přičemž soud musí zjistit, zda došlo k zásahu a rušení držby s tím, že rozhodnutí může být vydáno jen, pokud jsou rozhodné skutečnosti prokázány. nestačí jejich osvědčení ve smyslu § 75c o.s.ř. Nadto z policejního protokolu není zřejmé jak a kdy byl plot postaven a není pravdou, že by průjezd byl 310 cm. Není pravdivé tvrzení žalobce, o nemožnosti otáčení se vozidel a projetí větších vozidel, neboť z fotografií je zcela evidentní, že žalobci nebyla držba služebnosti stezky a cesty narušena. Žalobce se na svůj pozemek dostane i většími vozidly (dodávka apod.). Soud není vázán lhůtou pro rozhodnutí, neboť tato je pořádková, a z tohoto důvodu je třeba řádně zjistit skutkový stav věci. 3. Podle § 1008 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen občanský zákoník, soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. 4. Podle § 176 o.s.ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Podle § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením. Konečně podle § 1007 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání. 5. V dané věci byla subjektivní lhůta šesti týdnů i objektivní lhůta jednoho roku podle § 1008 odst. 1 zachována, neboť z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů je zřejmé, že k jednání žalovaného, spočívající ve vypuzení z držby, mělo dojít po [datum] (fotografie, ze které je zřejmé, že zeď k tomuto datu nebyla postavena), a žaloba byla podána u Okresního soudu v Liberci dne [datum]. 6. Jelikož smyslem žaloby z rušené držby není ochrana práva, ale pokojného stavu, není úkolem soudu, aby zjistil, zda se jedná o držbu řádnou, poctivou, nebo pravou. Tyto otázky je možné řešit až v případném následném nalézacím řízení. Aby byl žalobce s žalobou úspěšný, musí pouze prokázat to, že byl držitelem práva, tedy že jej před zásahem žalovaného pokojně vykonával, a že toto právo žalovaný ruší. 7. Z výpisů z katastru [anonymizováno] se podává, že žalobce je zapsán jako vlastník nemovitosti parc. [číslo] k.ú. [anonymizováno] u [obec], obec Liberec a žalovaný je zapsán jako vlastník nemovitosti parc. č. 1429/372, k.ú. [anonymizováno] u [obec], obec Liberec. Z dohody spoluvlastníků ze dne [datum] mimo jiné vyplývá, že účastníci si výslovně písemně sjednali, že žalobce zřizuje služebnost stezky a cesty přes část parcely [číslo] v rozsahu geometrického pláno [číslo] který tvoří přílohu smlouvy, a to ve prospěch vlastníka parcely [číslo] v k.ú. [anonymizováno] u [obec] a ve prospěch vlastníků jednotek [číslo]. A dále si sjednali, že žalovaný zřizuje služebnost stezky a cesty přes část parcely [číslo] v rozsahu geometrického pláno [číslo] který tvoří přílohu smlouvy, a