19 C 165/2022-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil zaplatit mu částku 10 624 Kč s úrokem z prodlení z částky 10 624 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“), a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému dne [datum] peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 8 000 Kč odpovídající jistině společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 2 624 Kč, a to do [datum]. Žalovaný sjednané částky neuhradil řádně a včas. Pohledávku za žalovaným postoupil právní předchůdce žalobce na žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno spolu s předžalobní výzvou dne [datum]. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Žalovaný byl usnesením ze dne [datum] vyzván, aby se vyjádřil ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení, zda souhlasí s tím, aby soudem bylo rozhodnuto bez nařízení jednání postupem podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., s tím, že pokud se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádří, bude se předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze Smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedený ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 2 624 Kč do [datum] Celkem se žalovaný zavázal předchůdci žalobce splatit částku 10 624 Kč. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že finanční prostředky žalovanému poskytl dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předchůdce žalobce převedl na žalobce soubor pohledávek, součástí kterého je pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému oznámeno postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobce. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 13 690 Kč s upozorněním na možnost soudního vymáhání dluhu. 5. Podle ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 6. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 7. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, kdy je tento závazkový právní vztah nutno posuzovat dle ustanovení § 2390 o. z. upravujících smlouvu o zápůjčce. Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý poplatek. Na základě smlouvy o zápůjčce byla žalovanému poskytnuta částka 8 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet. Žalobce potvrzení o vyplacení této částky doložil a žalovaný tento fakt nesporoval, když zůstal ve sporu pasivní. Dle smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobce vedle jistiny také tzv. poplatek, tedy celkem částku 10 624 Kč. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Že by žalovaný celý dluh uhradil, tedy že by jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. 8. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Předmětná pohledávka byla žalobcii postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 9. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, žalovaný skutečnost, že by část, popř. celý dluh uhradil, že by tedy jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1968 a § 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 12. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění. 13. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.