20 C 220/2021-26 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 6 292,62 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], došlo v důsledku neoprávněné distribuce plynu provozovateli distribuční soustavy, žalobkyni, ke vzniku škody. Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy zajišťovala distribuci plynu do odběrného místa. Uvedla, že dne [datum] byl podán požadavek obchodníka s plynem k přerušení dodávky plynu do odběrného místa s požadovaným datem přerušení [datum] z důvodu neplacení. Pakliže se provozovateli distribuční soustavy nepodaří měřící zařízení ve lhůtě 10 pracovních dnů demontovat, dojde od 15. pracovního dne k přerušení plnění. O tom byl žalovaný vyrozuměn Oznámením o neoprávněném odběru a distribuci plynu ze dne [datum]. Obchodník podal dne [datum] žádost o ukončení dodávky plynu ke dni [datum]. Od následujícího dne, tj. [datum] byl odběr v daném odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný distribuce plynu. O vzniku neoprávněné distribuce byl žalovaný informován Oznámením o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně neúspěšně pokusila o demontáž měřícího zařízení, nastala následně fikce, že uplynutím 14. pracovního dne došlo k ukončení smlouvy. Určující je tedy žádost obchodníka s plynem. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem měřidla [číslo] na odběrném místě ke dni ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni [datum], stav 2 327 m3, který byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla, a postupem dle ust. § 5, odst. 4 vyhl. č. 108/2011 Sb. a stavem měřidla ke dni 13. 1. 2021, kdy došlo v odběrném místě k demontáži měřícího zařízení, se stavem měřidla 2 544 m3. Dle ceníku ERÚ bylo žalovanému takto zjištěné množství 211,40 m3 vyúčtováno fakturou [číslo] ve výši 6 292,62 Kč se splatností do 1. 2. 2021. K úhradě nedošlo ani přes doporučenou upomínku ze dne 1. 3. 2021. K úhradě byl žalovaný vyzván i právním zástupcem žalobkyně, a to 21. 4. 2021. Ode dne následujícího po splatnosti uvedené faktury až do zaplacení žalované částky žalobkyně nárokovala též zákonný úrok z prodlení. 2. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalobkyni a žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek a souhlasí s ním. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] požádala společnost [právnická osoba] (dále jen„ distributor“), žalobkyni o přerušení dodávky plynu do odběrného místa užívaného žalovaným na adrese [adresa žalovaného], Odběrné místo EIC [anonymizováno], ke dni [datum]. Dne [datum] došlo k neúspěšnému pokusu o demontáž měřícího zařízení na odběrném místě. O neoprávněném odběru informovala žalobkyně žalovaného oznámením ze dne [datum]. K demontáži měřícího zařízení došlo dne [datum] s tím, že stav počítadla měřidla s výrobním [číslo] byl zjištěn v hodnotě 2 544m3. Žalobkyně následně v souladu s ceníkem žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] znějící na celkovou částku 6 292,62 Kč, splatnou ke dni 1. 2. 2021, jíž vyúčtovala plyn v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 211,40 m3, což je rozdíl mezi koncovým a počátečním stavem plynoměru. Jelikož ze strany žalovaného nedošlo k zaplacení dlužné částky, byl žalobkyní opakovaně k úhradě upomínán. 5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni vzniku neoprávněného odběru plynu (dále jen„ energetický zákon“), který navazuje na obecnou úpravu náhrady škody vymezenou v § 2894 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), především jeho § 2910 a § 2951 odst. 1. Dle § 74 odst. 4 písm. a) energetického zákona je neoprávněnou distribucí plynu využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. Dle ustanovení § 59 odst. 8 písm. b) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy povinen poskytnout službu distribuční soustavy, přičemž ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) bod 29. se touto službou rozumí zajišťování distribuce plynu distribuční soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy. Dle ustanovení § 59 odst. 8 písm. z) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy povinen na základě žádosti obchodníka s plynem nebo výrobce plynu přerušit v případě neoprávněného odběru dodávku plynu. Dle § 119 odst. 3 písm. b) vyhlášky Energetického regulačního úřadu č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem (dále jen„ vyhláška“) provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu přerušení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného přerušení dodávky plynu včetně. V případě, že se provozovateli distribuční soustavy nepodaří přerušit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při přerušení dodávky plynu do desátého pracovního dne ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu včetně, platí, že účinek přerušení dodávky nastal od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu včetně. Dle § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu ukončení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavy ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, má se za to, že nastává účinek ukončení dodávky od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že nastane účinek ukončení dodávky podle předcházející věty, provede provozovatel distribuční soustavy k tomuto datu výpočet předpokládané výše spotřeby plynu podle právního předpisu, který upravuje měření plynu, a tento výpočet předá dodavateli plynu a operátorovi trhu u odběrných míst, která byla prostřednictvím kódu označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu. Dle § 74 odst. 8 energetického zákona při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. 6. Ke stanovení výše škody vzniklé neoprávněným odběr je třeba užít vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška o stanovení výše náhrady“). Dle § 9 vyhlášky o stanovení výše náhrady při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu (odst. 1). V případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8 (odst. 2). Dle § 5 odst. 4 vyhlášky o stanovení výše náhrady při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy odhad náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynu v souladu s právním předpisem, kterým se stanoví pravidla trhu s plynem. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důka