20 C 25/2022-33 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 282 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání.“ Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 3 192 Kč ročně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné dne 20. 6. 2019. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 22. 10. 2019. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 20. 6. 2019 do 22. 10. 2019, a poplatek ve výši 200 Kč za odeslání upomínky. 2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby mj. uvedla, kdy a jakým způsobem byl žalovaný seznámen se sazebníkem nákladů, z něhož žalobkyně dovozuje nárok na zaplacení poplatku, a z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě poplatku a co je jeho předmětem, resp. jak ke sjednání došlo. Pro případ, že nedojde k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání. 3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 25. 2. 2021 mj. upřesnila že poplatky za upomínání a vymáhání dlužného pojistného vycházejí z všeobecných obchodních podmínek a aktuálně platného Sazebníku poplatků (dále jen„ Sazebník“), tj. v daném případě za jednu upomínku k zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy ve výši 200 Kč, přičemž žalovaný podpisem pojistné smlouvy stvrdil, že se seznámil s pojistnými podmínkami, a to jak s všeobecnými, tak i se zvláštními a dodatkovými, tedy i se Sazebníkem, a podpisem na smlouvě žalovaný vyjádřil vůli být těmito podmínkami vázán. Žalobkyně mj. upřesnila, že poplatek za upomínání a vymáhání dlužného pojistného vychází z Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání VPP ZAM 2018 (čl. 1 odst. 1 a čl. 9 odst. 13). 4. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 5. V souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovanému byly žaloba a předvolání k jednání řádně doručeny, a žalovaný se následně k dnešnímu jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila podáním adresovaným soudu. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů. 6. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od [datum], jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání.“ Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 3 192 Kč ročně vždy k 20. dni kalendářního měsíce června. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 20. 6. 2019. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 22. 10. 2019 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném částku 1 082 Kč. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. 7. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2783 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně v části dlužného pojistného. V části týkající se poplatku soud žalobu z níže uvedených důvodů zamítl. 9. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena pojistná smlouva, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z., smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 10. Dle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Dle § 118a odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Dle § 118a odst. 3 o. s. ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 11. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků za upomínání, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle § 118a odst. 3 o. s. ř., tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzených skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu § 118a o. s. ř., které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení § 118a o. s. ř. totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, znemožnila soudu postup předpokládaný v ust. § 118a o. s. ř. V tomto případě tedy nemohlo být žalobkyni dáno poučení směřující k předložení důkazů potřebných k prokázání svých skutkových tvrzení, neboť žalobkyně se svojí procesní nečinností práva na poskytnutí těchto poučení zbavila. Za této situace není soud povinen, ba ani oprávněn poskytnout žalobkyni potřebné poučení jiným způsobem. 12. Protože žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky došlo ke sjednání žalobou