20 C 40/2022-22 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 066 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 28. 10. 2020 do 27. 7. 2021 kapitalizovaným částkou 66 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Autopojištění Combi Plus III“, pojištěno bylo vozidlo Volkswagen Passat, [registrační značka]. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 1 747 Kč čtvrtletně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné ve lhůtě splatnosti. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 27. 10. 2020. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 11. 10. 2020 do 27. 10. 2020, a dále poplatky za upomínky v celkové výši 600 Kč. 2. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 4. 8. 2021 upřesnila, že v případě pojistné smlouvy [číslo] neuhradil žalovaný ani sjednané pojistné, byl proto opakovaně upomínán. Nejprve formou běžných listovních zásilek a e-mailových zpráv. Poté byl upomínán upomínkou ze dne 24. 8. 2020. Za upomínku byla účtována poplatek ve výši 300 Kč podle sazebníku. Dne 24. 8. 2020 žalovaný uhradil dlužné pojistné a vrátil dne 26. 10. 2020 tzv. zelenou kartu. Následně mu byla odeslána další upomínka. Žalovaný pojistné ve stanovené lhůtě neuhradil, a proto byla pojistná smlouva ukončena dne 26. 10. 2020 dle čl. 8 odst. 1 písm. e) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla VPPPOV [číslo]. Dne 1. 12. 2020 byla žalovanému zaslána upomínka nazvaná jako pokus o smír, ve snaze předejít soudnímu řízení. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku a pokus o smír, jejichž poplatky stanovila podle platného sazebníku, které pak vyúčtovala žalovanému. K zániku pojištění došlo dne 26. 10. 2020. Žalobkyně dále sdělila, že poplatky jsou účtovány dle pojistných podmínek daného produktu, tj. VPPPOV [číslo]. Žalobkyně dodala, že v závěru pojistné smlouvy je pak ustanovení označené jako“ Čestné prohlášení pojistníka“. Ve čtvrtém odstavci tohoto prohlášení je uvedeno, že„ součástí pojistné smlouvy jsou příslušné pojistné podmínky vyznačené na pojistné smlouvě a přehled poplatků za vykonané úkony pojistitelem“. Podpisem tohoto prohlášení, resp. podpisem pojistné smlouvy, která obsahuje i toto prohlášení, pojistník potvrzuje, že se seznámil a převzal příslušné pojistné podmínky. 3. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 4. V souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovanému byly žaloba a předvolání k jednání řádně doručeny, a žalovaný se následně k dnešnímu jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila podáním adresovaným soudu. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od [datum], jejímž předmětem bylo pojištění vozidla Volkswagen Passat, [registrační značka]. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 1 747 Kč čtvrtletně, když pojistné bylo splatné vždy k 11. dni měsíce ledna, dubna, července a listopadu. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 11. 10. 2020. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 27. 10. 2020 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, částku 466 Kč. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. 6. Dle § 3 odst. 1, věty první a druhé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Dle § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 7. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně v části dlužného pojistného. V části týkající se poplatků soud žalobu z níže uvedených důvodů zamítl. 8. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ze které žalované plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 9. Dle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Dle § 118a odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Dle § 118a odst. 3 o. s. ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 10. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků za upomínání, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle § 118a odst. 3 o. s. ř., tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzených skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu § 118a o. s. ř., které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení § 118a o. s. ř. totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustan