20 C 44/2022-29 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 12. 2020 do 24. 8. 2021 kapitalizovaným částkou 202 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Komplexní pojištění vozidla NAMÍRU“, pojištěno bylo vozidlo [příjmení], [registrační značka]. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 2 876 Kč čtvrtletně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné ve lhůtě splatnosti. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 25. 12. 2020. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 18. 9. 2020 do 25. 12. 2020, a poplatek ve výši 300 Kč za odeslání upomínky a poplatek ve výši 300 za odeslání pokusu o smír. 2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla, jakým způsobem byl žalovaný upozorněn na možnost zániku pojistné smlouvy před uplynutím sjednané doby, jakým způsobem byl žalovaný seznámen se sazebníkem nákladů, a z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě daných poplatků a jakým způsobem došlo k takovému sjednání. Pro případ, že nedojde k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání. 3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 25. 2. 2022 mj. upřesnila, že poplatky ve výši 2 × 300 Kč, tj. 600 Kč (dle čl. 7 odst. 11) VPP RH [číslo] vycházejí z aktuálního platného sazebníku a to Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od 1. 6. 2019 dle položky 1 ve výši 300 Kč za Upomínku k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na možný zánik pojistného a dle položky 2 ve výši 300 Kč za odeslání pokusu o smír po zániku pojištění. Tyto náklady nárokuje žalobkyně jako součást jistiny. Žalovaný podpisem pojistné smlouvy stvrdil, že se seznámil s pojistnými podmínkami, a to jak s všeobecnými, tak i se zvláštními a dodatkovými, tedy i se sazebníky. Veškeré materiály jsou poskytnuty klientům v tištěné brožuře, případně jsou dostupné v elektronické podobě, o čemž je žalovaný vždy řádně zpraven. Pokus o smír ze dne 2. 2. 2021, jakož i ukončení pojistné smlouvy ze dne 6. 1. 2021, byl žalovanému zaslán na poslední známou kontaktní adresu uvedenou v pojistné smlouvě. 4. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 5. Žalovaný je občanem cizího státu, jedná se proto o věc s cizím prvkem, kdy soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost pro jednání a rozhodnutí dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Žalobkyně je právnickou osobou, která má sídlo v České republice, tedy státu, který je členem Evropské unie a žalovaný je státním občanem Bulharska. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti, je proto nutno vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které vstoupilo v účinnost dnem 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Tím je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci. Podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Žalovaný není státním příslušníkem České republiky, má zde však své bydliště (poslední známé bydliště), a příslušnost českých soudů je tak dána taktéž dle čl. 14 uvedeného nařízení. 6. V souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovanému byly žaloba a předvolání k jednání řádně doručeny, a žalovaný se následně k dnešnímu jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila podáním adresovaným soudu. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů. 7. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od [datum], jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [příjmení], [registrační značka]. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 2 876 Kč čtvrtletně, celkem tedy 11 739 Kč ročně. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 18. 9. 2020. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 25. 12. 2020 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, částku 3 100 Kč. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. 8. Dle § 3 odst. 1, věty první a druhé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Dle § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 9. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně v části dlužného pojistného. V části týkající se poplatků soud žalobu z níže uvedených důvodů zamítl. 10. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalované povinnost k její úhradě. 11. Dle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Dle § 118a odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké