21 C 3/2022-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 097 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] dohodu o uznání dluhu (dále jen„ Dohoda“) s ustanovením o splacení dluhu formou 6 měsíčních splátek, kterou žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše. V rámci Dohody bylo mezi účastníky ujednáno, že pokud s žalovaný dostane do prodlení s úhradou dvou celých měsíčních splátek, bude žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení zbývající dlužné částky najednou. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou 1. a 2. splátky a žalobkyně využila svého práva a zbývající část dluhu zesplatnila ke dni 18. 5. 2021, o čemž žalovaného informovala dopisem z dne 18. 5. 2021 a vyzvala ho k úhradě dlužné částky do 26. 5. 2021. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval, stejně jako na předžalobní výzvu, kterou mu zaslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce, a to dopisem ze dne 18. 5. 2021. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil a žalobkyně tak nárokuje částku 6 097 Kč s příslušenstvím, v podobě zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud učinil následující skutkový a právní závěr: Soud z předložených listin zjistil, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena dohoda o uznání dluhu, v níž žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše a zavázal se dlužnou částku splatit formou 6 měsíčních splátek. V rámci dohody o uznání dluhu bylo mezi účastníky domluveno, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou alespoň dvou splátek, bude moci žalobkyně zbylou část dluhu nárokovat okamžitě. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 1. a 2. splátky a žalobkyně ho vyzvala k úhradě celé dlužné částky, prostřednictvím dopisu ze dne 18. 5. 2021. Před podáním žaloby pak žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 18. 5. 2021. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. Žalobkyně prokázala uzavření dohody o uznání dluhu. Žalovaný měl ve sjednané době peníze vrátit. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s placením svého závazku, jak bylo sjednáno, nedošlo, že peněžní prostředky vrátil, popř. že dluh jinak zanikl. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl. 5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého pokud někdo uzná svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Žalobkyně s žalovaným sjednali v mezích § 1 odst. 2, § 1746 odst. 2 o. z. v rámci dohody o uznání dluhu vrácení dlužné částky formou měsíčních splátek s možností žalobkyně zbylou dlužnou částku zesplatnit v případě prodlení žalovaného s hrazením. 7. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a žalobkyni tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení a dále ve výši sjednané mezi účastníky ve smlouvě o úvěru. 8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 097 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.