22 C 19/2022-35 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 507 445,57 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů soudního řízení s odůvodněním, že na základě Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] poskytl žalovanému úvěr ve výši 483 073 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci úvěr včetně úroků 12,90 % p.a. a poplatků v pravidelných měsíčních splátkách 7 691 Kč, a to vždy k 20. dni v měsíci. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen (žalovaný byl v prodlení se dvěma splátkami), žalobce využil svého oprávnění a úvěr prohlásil za okamžitě splatný ke dni [datum]. Ke dni zesplatnění činí pohledávka na jistině úvěru 503 633,57 Kč, poplatcích 3 812 Kč a příslušenství pohledávky vyčísleným ke dni [datum] tvořené úrokem ve výši 42 590,20 Kč a úrokem z prodlení ve výši 33 502,67 Kč. Žalovaný byl k úhradě výše uvedené pohledávky písemně vyzván předžalobní výzvou a do dnešního dne neuhradil ničeho. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z žalobcem předložené Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovaným a žalobcem dne [datum] soud zjistil, že podpisem této Smlouvy žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 483 073 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen v několika platbách na běžné účty, a to ve dnech [datum] a [datum], o čemž svědčí výpis z úvěrového účtu žalovaného. Součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky ČS a Ceník poplatků, na které Smlouva výslovně odkazuje, a podpisem Smlouvy s nimi žalovaný vyslovil svůj souhlas. Ve Smlouvě se žalovaný zavázal uhradit žalobci půjčené prostředky spolu s úrokem 12,90 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách po 7 691 Kč, vždy k 20. dni v měsíci, počínaje [datum]. Z historie úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný nehradil splátky řádně, když uhradil pouze jedinou splátku dne [datum]. Žalobce proto vyzval žalovaného upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužných splátek do [datum] s upozorněním, že v případě neuhrazení bude přistoupeno k zesplatnění úvěru a dalšímu vymáhání. Žalovaný však i přes upomínání dlužnou částku neuhradil, dostal se do prodlení, žalobce proto dopisem ze dne [datum] celý úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Z historického výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný ničeho nezaplatil. Žalovaný nic nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] zaslané právním zástupcem žalobce [datum], což bylo prokázáno poštovním podacím archem. 5. Dle § 2395 z. č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“) Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2399 NOZ Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 1751 odst. 1 NOZ část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 8. Dle § 1802 věty prvé NOZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období (§ 1803 NOZ). Není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou, a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu (§ 1804 NOZ). 9. Dle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. V daném případě při hodnocení žaloby po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je v plném rozsahu důvodná. Na základě Smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 483 073 Kč, žalovaný však své povinnosti přestal plnit, nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, žalobce proto celý úvěr dle ujednání v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, zesplatnil. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši a vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužných částek či jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou jak do jistiny 503 633,57 Kč, poplatků 3 812 Kč, tak do úroku z úvěru 42 590,20 Kč, neboť byla sjednána úroková sazba, za kterou i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry (v souladu s § 1802 a násl. o. z.), a tyto i do budoucna z nesplácené jistiny 503 633,57 Kč od [datum] do zaplacení, zavázal žalovaného tyto částky žalobci zaplatit. 11. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení vyčíslený do [datum] ve výši 33 502,67 Kč a dále ve výši ve výši 10 % ročně z částky 503 633,57 Kč od [datum] do zaplacení. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 58 921,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 20 298 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 503 633,57 Kč sestávající z částky 10 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 920 Kč ve výši 6 703,20 Kč. 13. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř..