22 C 2/2022-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 28. 5. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 572 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 Kč od 25. 3. 2021 do zaplacení, z částky 1 500 Kč od 25. 3. 2021 do zaplacení, z částky 24 Kč od 17. 3. 2021 do zaplacení, z částky 1 500 Kč od 17. 3. 2021 do zaplacení, z částky 24 Kč od 25. 3. 2021 do zaplacení a z částky 1 500 Kč od 25. 3. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] cestoval dopravním prostředkem žalobce – linkou [anonymizováno] B, dne [datum] cestoval dopravním prostředkem žalobce – autobusovou linkou [číslo] dne 24. 3. 2021 opět autobusovou linkou [číslo] to vždy bez platné jízdenky v hodnotě 24 Kč a nemohl se prokázat ani jiným dokladem opravňujícím k jízdě, čímž porušil smluvní přepravní podmínky. Vedle neuhrazeného jízdného ve výši 3 krát 24 Kč je žalovaný dále povinen zaplatit žalobci přirážku k jízdnému ve výši 3 krát 1 500 Kč za každou jednotlivou jízdu. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovaného soud vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. do tzv. fikcí doručení nastalou dne 24. 1. 2022 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný cestoval dne [datum] ve 12:05 hodin linkou [anonymizováno] B, dne [datum] v 16:06 hodin a znovu dne [datum] v 15:59 hodin autobusovou linkou [číslo] provozovanou žalobcem, a to vždy bez platné jízdenky. Žalovaný jízdné ve výši 3 krát 24 Kč a přirážku k jízdnému 3 krát ve výši 1 500 Kč nezaplatil. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: podle ustanovení § 2250 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. z.“, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle ustanovení § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ zákon o silniční dopravě“, řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě je cestující povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 7. Podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ zákon o drahách“, je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zákona o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Podle ustanovení § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 9. Soud na základě zjištěného skutkového stavu a provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný tím, že cestoval dopravním prostředkem provozovaným žalobcem bez platné jízdenky, porušila smluvní přepravní podmínky, tedy normu, která se pro ni při použití hromadné dopravy stala závaznou, a současně nedodržela ustanovení § 2550 a násl. o. z. upravující smlouvu o přepravě osob, která je pojmově smlouvou úplatnou a právu cestujícího na to, aby jej přepravce dopravil na určité místo, koresponduje jeho povinnost zaplatit za to jízdné. V důsledku porušení smluvní povinnosti zaplatit jízdné vznikla žalovanému v souladu s ustanovením § 18a odst. 1 zákona o silniční dopravě povinnost zaplatit žalobci přirážku, jejíž výše je odůvodněna ustanovením § 18 odst. 3 zákona o silniční dopravě, resp. § 37 odst. 6 zákona o drahách. Žalovaný žalobci jízdné ani přirážky nezaplatil. Z těchto důvodů bylo žalobě vyhověno. 10. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nesplnil svůj peněžitý závazek řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). V důsledku prodlení žalovaného je pak zcela po právu požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je stanovena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady tvoří 400 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby à 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, 300 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení à 100 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 189 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). 12. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 13. Soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.