22 C 219/2021-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 27. 1. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 24 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že jeho právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ původní věřitel“) dne 19. 12. 2016 uzavřela se žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den podpisu smlouvy. Žalovaný se za poskytnutí peněžních prostředků zavázal zaplatit úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč odpovídající roční sazbě 23,72 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalovaný měl vrátit celkem částku rovnající se součtu poplatků a zapůjčené částky formou 58 týdenních splátek po 600 Kč nejpozději do 29. 1. 2018. K datu splatnosti poslední splátky však žalovaný na úvěr původnímu věřiteli zaplatil pouze částku 10 800 Kč, z níž původní věřitel započetl částku 1 517,26 Kč na jistinu, částku 2 800 Kč na smluvní úrok, částku 4 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a částku 2 482,74 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek, zbývající část úvěru žalovaný nevrátil. Nezaplacená jistina úvěru se tak i po dni splatnosti poslední splátky úvěru nadále úročí smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně dle čl. 1 Smlouvy. Pohledávku za žalovaný původní věřitel postoupil žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalobce tak nyní po žalovaném nárokuje zaplacení částky 24 000 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 18 482,74 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso ve výši 5 517,26 Kč. Dále žalobce nárokuje zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 147,13 Kč, smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 18 482,74 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 888,95 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 18 482,74 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván k úhradě dluhu, přesto však doposud ve zbývající části nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovaného soud usnesením ze dne 27. 5. 2021, č. j. [číslo jednací] vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 11. 6. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalovaným a původním věřitelem byla dne 19. 12. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce názvem„ [anonymizováno] Smlouva o spotřebitelském úvěru“ [číslo]. Původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci celkem částku 34 800 Kč (jistina ve výši 20 000 Kč, smluvní úrok 2 800 Kč, poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč) v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, s tím, že 1. splátka je splatná 7. kalendářního dne po uzavření Smlouvy. Dne 29. 11. 2019 uzavřel původní věřitel jako postupitel se žalobcem jako postupníkem Smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž dle odkazu v článku II.1 Smlouvy o postoupení pohledávek tvoří Seznam postupovaných pohledávek Přílohu [číslo] této smlouvy. Pohledávka původního věřitele za žalovaným plynoucí ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] je uvedena v seznamu v Příloze [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek. O postoupení pohledávky na žalobce byl žalovaný vyrozuměn dopisem původního věřitele ze dne 29. 11. 2019, který byl žalovanému dne 13. 12. 2019 zaslán doporučeně žalobcem, jak plyne z podacího lístku. Dopisem ze dne 3. 9. 2020 vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dluhu plynoucího z postoupené pohledávky s popisem skutkového stavu a stručným právním posouzením a upozorněním na možnost uplatnění nároku u soudu v případě, že žalovaný své povinnosti nesplní ve stanovené lhůtě. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 4. 9. 2020, jak plyne z poštovního podacího lístku. 5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 7. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. Aktivní legitimace žalobce je ohledně pohledávky ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně příslušenství dána v souladu s § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem. Postoupení předmětné pohledávky bylo oznámeno žalovanému jako dlužníku dle § 1882 odst. 1 o. z. V dané věci se jedná o spor ze smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný úrok ve smyslu § 2392 odst. 1 o. z. Současně se žalovaný v rámci smluvní volnosti ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. zavázal k zaplacení poplatku za administrativní zpracování úvěru a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý poplatek tvořený rovněž úrokem a sjednanými poplatky. Žalobce prokázal sjednání smlouvy o zápůjčce, jakož i předání peněžních prostředků žalovanému původním věřitelem a následné postoupení této pohledávky původním věřitelem. Bylo tedy na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil poplatek, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení zápůjčky a zaplacení úroku a poplatků neprokázal. Proto soud podané žalobě v tomto ohledu vyhověl. 13. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nesplnil svůj peněžitý závazek řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). V důsledku prodlení žalovaného je pak zcela po právu požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je stanovena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 412 Kč Tyto náklady tvoří 960 Kč soudní poplatek, 900 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby à 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, 300 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení à 100 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 252 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). 15. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o. s. ř. 16. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odů