22 C 223/2021-56 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 15. 7. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 8 375,42 Kč s příslušenstvím. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že jeho právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ původní věřitel“) dne 9. 1. 2017 jako zapůjčitel uzavřela se žalovanou jako vydlužitelem Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření Smlouvy. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala původnímu věřiteli v souvislosti se zápůjčkou peněžních prostředků zaplatit částku ve výši 4 612 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 799 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 1 832 Kč a poplatku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 1 981 Kč, to vše formou 45 týdenních splátek à 236 Kč, s tím, že poslední splátka byla splatná dne 20. 11. 2017. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne 12. 1. 2017, přičemž celkem žalovaná zaplatila pouze 1 180 Kč. Původnímu věřiteli proto vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části celkové dlužné částky, které činila na dlužné zápůjčce 4 820 Kč a na dlužném smluvním úroku a poplatcích 3 555,42 Kč. Neuhrazená zápůjčka se i nadále úročí úrokem 29,00 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky. Pohledávku ze Smlouvy původní věřitel postoupil žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem z téhož dne. Žalobce tak nyní nárokuje částku 8 375,42 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou zápůjčky a poplatky, a příslušenství tvořené kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny od 21. 11. 2017 do data postoupení v částce 2 255,89 Kč, smluvním úrokem ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny od 20. 1. 2017 do data postoupení v částce 954,94 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovanou soud usnesením ze dne 27. 5. 2021, č. j. [číslo jednací] vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřila k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. do vlastních rukou dne 3. 6. 2021. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalovanou a původním věřitelem byla dne 9. 1. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce názvem„ Smlouva o zápůjčce – [ulice] v hotovosti“ [číslo]. Původní věřitel se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala vrátit žalobci celkem částku 10 612 Kč sestávající z jistiny ve výši 6 000 Kč, smluvního úroku v částce 799 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 1 832 Kč a poplatku za administrativní zpracování (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 1 981 Kč, to vše formou 45 týdenních splátek po 236 Kč. Úroková sazba činila 29,00 % ročně z jistiny zápůjčky. Podpisem Smlouvy žalovaná stvrdila převzetí zápůjčky. Dne 24. 6. 2019 uzavřel původní věřitel jako postupitel se žalobcem jako postupníkem Smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž dle odkazu v článku I.1 Smlouvy o postoupení pohledávek tvoří Seznam postupovaných pohledávek Přílohu [číslo] této smlouvy. Pohledávka původního věřitele za žalovanou plynoucí ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] je uvedena na straně 148 pod [číslo] Přílohy [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek. O postoupení pohledávky na žalobce byla žalovaná vyrozuměna dopisem původního věřitele ze dne 24. 6. 2019, který byl žalované dne 17. 7. 2019 zaslán doporučeně žalobcem, jak plyne z podacího lístku. Dopisem ze dne 12. 3. 2020 vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení dluhu plynoucího z postoupené pohledávky s popisem skutkového stavu a stručným právním posouzením a upozorněním na možnost uplatnění nároku u soudu v případě, že žalovaná své povinnosti nesplní ve stanovené lhůtě. Předžalobní výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 13. 3. 2020, jak plyne z poštovního podacího lístku. 5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 7. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. Aktivní legitimace žalobce je ohledně pohledávky ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] včetně příslušenství dána v souladu s § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem. Postoupení předmětné pohledávky bylo oznámeno žalované jako dlužnici dle § 1882 odst. 1 o. z. V dané věci se jedná o spor ze smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z. Zápůjčka byla žalované poskytnuta za sjednaný úrok ve smyslu § 2392 odst. 1 o. z. Současně se žalovaná v rámci smluvní volnosti ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. zavázala k zaplacení poplatku za zpracování a doručení zápůjčky a poplatku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti). Žalovaná měla zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit sjednaný úrok a poplatky. Žalobce prokázal sjednání smlouvy o zápůjčce, jakož i předání peněžních prostředků žalované původním věřitelem a následné postoupení této pohledávky původním věřitelem. Bylo tedy na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátila a zaplatila poplatek, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení zápůjčky a zaplacení úroku a poplatků neprokázala. Proto soud podané žalobě v tomto ohledu vyhověl. 13. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nesplnila svůj peněžitý závazek řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). V důsledku prodlení žalované je pak zcela po právu požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je stanovena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady tvoří 400 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby à 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, 300 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení à 100 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 189 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). 15. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3