22 C 331/2022-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky 18 661,83 Kč s příslušenstvím, představující nesplněné závazky žalovaného ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou uhradit dále příslušenství úvěru ve výši 17 184 Kč spočívajícím v kapitalizovaném úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 656 Kč Poslední splátka byla splatná [datum]. Z důvodu nehrazení splátek (žalovaným byla uhrazena částka pouze 2 700 Kč z toho na jistinu 1 338,17 Kč, příslušenství 1 361,83 Kč), právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině 18 661,83 Kč, úroku 1 671,56 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 9 088,40 Kč, nákladech na vyhodnocení věru 1 723,61 Kč a inkasním poplatku 3 338,60 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně uhrazen ve lhůtě sjednané, tj. k [datum], úročí se neuhrazená jistina úvěru od [datum] do [datum] dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 0,15 % ročně. Do tohoto data žalobce úrok vyčíslil částkou 713,24 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. K datu [datum] úrok z prodlení činí částku 404,17 Kč. Vzhledem k prodlení ze strany žalovaného vzniklo předchůdci žalobce právo na uhrazení smluvní pokuty z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 0,1 % denně. Od [datum] do [datum] žalobce smluvní pokutu vyčíslil částkou 1 735,55 Kč. Účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání činí 361 Kč. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 16 535,41 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 1 671,56 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 9 088,40 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 723,61 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 3 338,60 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 713,24 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho, a to i přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum]. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Soud z předložených listin zjistil, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru [číslo]. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému neúčelový hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný si peněžní prostředky převzal osobně při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal předchůdci žalobce vrátit půjčenou jistinu 20 000 Kč a dále uhradit částku 17 184 Kč (kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek), tedy celkem částku 37 184 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč. Dle výpisu evidence předchůdce žalobce žalovaný nehradil splátky řádně, kdy za celou dobu smluvního vztahu uhradil pouze 2 700 Kč. Dále již žalovaný ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl žalovaným řádně hrazen, vznikl předchůdci žalobce rovněž nárok na úrok 15 % p. a., a to z dlužné jistiny od [datum], kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, do [datum] ve výši 713,24 Kč. Vzhledem k prodlení ze strany vzniklo předchůdci žalobce právo na uhrazení smluvní pokuty z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 0,1 % denně. Od [datum] do [datum] žalobce smluvní pokutu vyčíslil částkou 1 735,55 Kč. Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Dle výpisu evidence předchůdce žalobce žalovaný ke dni postoupení pohledávky, dluží žalobci na jistině 18 661,83 Kč, úroku 1 671,56 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 9 088,40 Kč, nákladech na vyhodnocení úvěru 1 723,61 Kč a inkasním poplatku 3 338,60 Kč, smluvním úroku 713,24 Kč, úroku z prodlení 404,17 Kč a smluvní pokutě 1 735,55 Kč. Po postoupení pohledávky na žalobce žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes žalobcem zaslanou výzvu k plnění ze dne [datum]. 5. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. 9. Dle § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 10. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Dle ust. § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § [číslo] odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. V daném případě při posuzování žaloby, po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky v hotovosti, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se na druhé straně zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a dále spolu s příslušenstvím (náklady spotřebitelského úvěru), tedy částku v celkové výši 37 184 Kč, vrátit, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný zaplatil pouze toliko 2 700 Kč. Protože se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho dluhu. Soud tedy vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen ani nezanikl jinak a uložil žalovanému vyčíslenou dlužnou částku žalobci, který je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby, spolu s příslušenstvím zaplatit. 14. Stejně tak shledal soud za oprávněnou žalobcem požadovanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru vyčíslenou za období od [datum] do [datum] částkou 1 735,55 Kč, když ustanovení o smluvní pokutě je obsaženo přímo ve Smlouvě a její výše není vzhledem k výše poskytnutých prostředků nepřiměřená, nemravná a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou. 15. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal,