22 C 383/2020-44 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 11 432 Kč s příslušenstvím. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že jeho právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ původní věřitel“) dne [datum] jako zapůjčitel uzavřela se žalovaným jako vydlužitelem Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal původnímu věřiteli v souvislosti se zápůjčkou peněžních prostředků zaplatit částku ve výši 10 151 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 459 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,90 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 333 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 359 Kč, to vše formou 45 týdenních splátek à 537 Kč, s tím, že poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když poslední splátku zaplatil dne [datum]. Původnímu věřiteli proto vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části celkové dlužné částky, které činila na dlužné zápůjčce 7 545,33 Kč a na dlužném poplatku 3 886,67 Kč. Neuhrazená zápůjčka se i nadále úročí úrokem 21,90 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky. Pohledávku ze Smlouvy původní věřitel postoupil žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem z téhož dne. Žalobce tak nyní nárokuje částku 11 432 Kč sestávající z dlužné jistiny zápůjčky a souhrnného poplatku a příslušenství, které je tvořeno kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 21,90 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do data postoupení v částce 5 769,73 Kč, smluvním úrokem ve výši 21,90 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do data postoupení v částce 1 327,84 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovaného soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 11. 6. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalovaným a původním věřitelem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo]. Původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci celkem částku 24 151 Kč sestávající z jistiny ve výši 14 000 Kč, smluvního úroku v částce 1 459 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 333 Kč a nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 6 359 Kč, to vše formou 45 týdenních splátek po 537 Kč. Úroková sazba činila 21,90 % ročně z jistiny zápůjčky. Podpisem Smlouvy žalovaný stvrdil převzetí zápůjčky. Dne [datum] uzavřel původní věřitel jako postupitel se žalobcem jako postupníkem Smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž dle odkazu v článku I.1 Smlouvy o postoupení pohledávek tvoří Seznam postupovaných pohledávek Přílohu [číslo] této smlouvy. Pohledávka původního věřitele za žalovaným plynoucí ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] je uvedena na straně 57 pod [číslo] Přílohy [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek. O postoupení pohledávky na žalobce byl žalovaný vyrozuměn dopisem původního věřitele ze dne [datum], který byl žalovanému dne [datum] zaslán doporučeně žalobcem, jak plyne z podacího lístku. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dluhu plynoucího z postoupené pohledávky s popisem skutkového stavu a stručným právním posouzením a upozorněním na možnost uplatnění nároku u soudu v případě, že žalovaný své povinnosti nesplní ve stanovené lhůtě. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne [datum], jak plyne z poštovního podacího lístku. 5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 7. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. Aktivní legitimace žalobce je ohledně pohledávky ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] včetně příslušenství dána v souladu s § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem. Postoupení předmětné pohledávky bylo oznámeno žalovanému jako dlužníku dle § 1882 odst. 1 o. z. V dané věci se jedná o spor ze smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný úrok ve smyslu § 2392 odst. 1 o. z. Současně se žalovaný v rámci smluvní volnosti ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. zavázal k zaplacení poplatku za administrativní zpracování zápůjčky a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit sjednaný úrok a poplatky. Žalobce prokázal sjednání smlouvy o zápůjčce, jakož i předání peněžních prostředků žalovanému původním věřitelem a následné postoupení této pohledávky původním věřitelem. Bylo tedy na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil poplatek, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení zápůjčky a zaplacení úroku a poplatků neprokázal. Proto soud podané žalobě v tomto ohledu vyhověl. 13. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nesplnil svůj peněžitý závazek řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). V důsledku prodlení žalovaného je pak zcela po právu požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je stanovena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Soud se zabýval též svojí pravomocí a příslušností pro rozhodnutí, neboť žalovaný je občanem cizího státu, a nemá na území ČR bydliště. V dané věci se jedná o spor z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dle právních předpisů ČR a dle které bylo plněno na území ČR. Soud proto v dané věci aplikoval článek 5 ve spojení s článkem 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech [číslo] dle kterého lze osobu mající bydliště v určitém členském státě žalovat na území jiného členského státu, pokud je tento stát místem splnění závazku, přičemž místem splnění závazku se v případě poskytování služeb místo, kde byly nebo měly být služby poskytnuty, přičemž dle judikatury Soudního dvora EU se službou rozumí činnost vykonávaná za úplatu ve prospěch jiné osoby, do čehož spadá též poskytnutí úvěru. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že p