23 C 13/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku 33 089,25 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 458,12 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 705 Kč, s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 33 089,25 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 33 089,25 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení. 2. Žalující strana (dále označená též jako poskytovatel úvěru nebo věřitel) uzavřela se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) na základě žádosti ze dne [datum] smlouvu o sjednání úvěru č. [anonymizováno]. Na základě této smlouvy čerpala žalovaná strana úvěr ve výši 73000 Kč Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky poskytovatele úvěru, na něž smlouva odkazovala. Dlužník měl úvěr splácet v pravidelných splátkách dle smluvních podmínek a platit úrok. Úrok byl sjednán ve výši 18,9 % ročně. 3. Dlužník poskytnutý úvěr nesplácel, a proto věřitel využil oprávnění sjednaného v obchodních podmínkách a vyzval dlužníka k splacení celého úvěru včetně ostatních plateb [datum]. Dlužní k dluh neuhradil 4. Dlužnou částku tak tvoří jistina [číslo], [částka s příslušenstvím]. 5. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.) Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že:„ V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ 6. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 7. Z žádosti o poskytnutí úvěru a listiny smlouva o úvěru formou povoleného přečerpání účtu bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s bankou smlouvu o úvěru na 73000 Kč a úrokem 18,9 % ročně. Pro případ prodlení bylo ve smlouvě sjednáno oprávnění banky dluh zesplatnit. 8. Z žalovanou podepsané listiny předsmluvní informace bylo zjištěno, že dlužník byl seznámen s parametry úvěru. 9. Z listiny oznámení o zesplatnění bylo zjištěno, že banka dluh zesplatnila s tím, že dluh měl být uhrazen do [datum]. Z dodejky bylo zjištěno, že dopis byl žalované odeslán. 10. Z dopisu ze dne [datum], dopisu ze dne [datum], tento spolu s dodejkou, dopisu ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla opakovaně upomínána na dluh. 11. Z předžlobní výzvy ze dne [datum] a podacího archu bylo zjištěno, že žalované byla výzva zasílána na obě věřiteli známé adresy. 12. Z obchodních podmínek pro povolené přečerpání účtu a sazebníku bylo zjištěno, že obsahují podmínky poskytování služeb bankou. 13. Z bilance účtu byla zjištěna celková výše dluhu. 14. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. 15. Žalující strana prokázala uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru dlužníkovi. Dlužník se zavázal úvěr uhradit ve splátkách a zaplatit za něj sjednaný úrok. 16. Bylo na žalované straně, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila a zaplatila úrok, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008, jehož závěry jsou použitelné i nadále). 17. Žalovaná strana nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru a zaplacení úroku neprokázala. 18. Ze smlouvy o úvěru má dlužník povinnost poskytnutý úvěr vrátit a platit z poskytnutého úvěru úroky (§ 2395 o.z.). Dlužník toto nesplnil, a proto byla žaloba shledána po právu. 19. Žalovaná strana neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, je tudíž v prodlení, a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 20. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 21. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.2.2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby do podání návrhu činí dle § 14b AT 500 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT 100 Kč. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepsání žaloby). Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).