23 C 238/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí: jistinu půjčky: 16 410 Kč a plynoucí zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 16 410 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 7,05 % ročně z částky 16 410 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 7,05 % ročně z částky 16 410 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 7,05 % ročně z částky 16 410 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 7,05 % ročně z částky 16 410 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 7,50 % ročně z částky 16 410 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 8,00 % ročně z částky 16 410 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 8,75 % ročně z částky 16 410 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 9,00 % ročně z částky 16 410 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 9,00 % ročně z částky 16 410 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 7,25 % ročně z částky 16 410 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 7,25 % ročně z částky 16 410 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 7,50 % ročně z částky 16 410 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a úrok z prodlení z částky 16 410 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že žalovaná strana (dále označená též jako dlužník) uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] (dále označený též jako poskytovatel půjčky) smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy byly žalované straně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná strana zavázala uhradit spolu se souhrnným poplatkem za poskytnutí půjčky v částce 13 920 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 33 920 Kč měla žalovaná strana uhradit formou 53 týdenních splátek po 640 Kč. Žalovaná strana však uhradila pouze 17 510 Kč. Pohledávka poskytovatele půjčky za dlužníkem byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba] [anonymizováno] (dále označená též jako přechodný věřitel). Dlužná částka byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na společnost [právnická osoba] 3. Dlužnou částku tvoří jistina a úrok z prodlení. 4. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s § 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. 5. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002). 6. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. 7. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila. Lze tak uzavřít, že na straně žalované strany nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný. 8. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky vyhotoveného původním věřitelem ze dne [datum], z podacího lístku ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky vyhotoveného přechodným věřitelem ze dne 14. 9. 2018, z podacího lístku ze dne 19. 9. 2018, smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek obsahující seznam postupovaných pohledávek má soud za zjištěné, že na žalující stranu byla postoupena pohledávka, která je předmětem řízení (§ 1879, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.). 10. Listinou zachycující obsah smlouvy o půjčce [číslo] uzavřenou dne [datum] mezi původním věřitelem a dlužníkem byla prokázána tvrzení žalující strany o sjednání smlouvy o půjčce, její výši a výši souhrnného poplatku, který se dlužník zavázal spolu s jistinou uhradit tak, jak je uvedeno v žalobě. Bylo z ní dále zjištěno, že zápůjčka měla být splácena v pravidelných měsíčních splátkách. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky. Listinou bylo rovněž prokázáno přenechání uvedené částky, což dlužník stvrdil podpisem smlouvy o půjčce. 11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], spolu s podacím lístkem ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalovaná strana byla ohledně dluhu upomenuta. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr. 13. Pohledávka poskytovatele půjčky byla smlouvou o postoupení postoupena na přechodného věřitele (§ 1879 o. z.), následně byla pohledávka přechodného věřitele postoupena na žalující stranu. 14. Mezi dlužníkem a poskytovatelem půjčky byla uzavřena smlouva o půjčce (§ 657 obč. zák.) a dlužníkovi byly přenechány peněžní prostředky. Dlužník měl půjčku hradit ve splátkách a zaplatit sjednaný souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky. Zákon připouští, aby smlouva o půjčce byla sjednána jako úplatná (§ 658 odst. 1 obč. zák.). Žalovaná strana smlouvu o půjčce nezpochybnila. Bylo na ní, aby prokázala, že k prodlení s vrácením půjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo a že půjčku vrátila, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Žalovaná strana nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení neprokázala, a proto byla žaloba shledána po právu. 15. Dlužník žádnému z přechozích a ani současnému věřiteli dlužnou částku neuhradil, a proto byla žaloba co do jistiny shledána po právu. 16. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná strana neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007). Úrok z prodlení náleží žalující straně v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 17. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 18. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř, neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně. 19. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Při určení tarifní hodnoty soud vycházel jen z jistiny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 14b AT. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT 100 Kč. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění). 20. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalující st