23 C 299/2021 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku 14 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 250 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení. 2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že [právnická osoba] (dále označený též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel úvěru) na ní postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020. Předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) dne 21. 11. 2018 smlouvou úvěru [číslo] ve spojení s dodatkem ke smlouvě ze dne 7. 12. 2018 Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku 20 000 Kč, přičemž dlužník se zavázal uhradit celkem částku 24 024 Kč do 21. 12. 2018. Dlužník své povinnosti nesplnil. Dne 15. 1. 2021 uzavřela žalující strana se žalovanou stranou dohodu o uznání dluhu se splátkovou dohodou. Žalovaná strana uznala svůj dluh co do důvodu a výše 14 250 Kč a zavázala se jej uhradit v 15-ti měsíčních splátkách. Žalovaná strana dluh i přesto neuhradila a proto se žalující strana domáhá jeho úhrady, kdy vedle dlužné částky nárokuje i zákonný úrok z prodlení ode dne 26. 6. 2021 až do zaplacení. Dlužná částka je tvořena jistinou 10 024 Kč, smluvní pokutou 4 126 Kč a poplatkem za odeslání dvou upomínek 100 Kč. 3. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s § 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. 4. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002). 5. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. 6. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila. Lze tak uzavřít, že na straně žalované strany nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný. 7. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. 8. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 21. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná strana uzavřela s poskytovatelem úvěru smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované straně poskytnut úvěr ve výši 11 000 Kč na 30 dnů, přičemž žalovaná strana měla uhradit celkem částku 13 530 Kč. 9. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7. 12. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná strana uzavřela s poskytovatelem úvěru smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované straně poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč na 30 dnů, přičemž žalovaná strana měla uhradit celkem částku 24 024 Kč. 10. Obě smlouvy obsahují ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně pro případ nezaplacení a poplatku 50 Kč za odeslání upomínky 11. Z obchodních podmínek a seznamu poplatků bylo zjištěno, že pro případ prodlení se zaplacením byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně a poplatek 50 Kč za odeslání upomínky. 12. Z výpisů z bankovních účtu bylo zjištěno, že žalované straně byla vyplacena dne 21. 11. 2018 částka 11 000 Kč a dne 7. 12. 2018 částka 9 000 Kč. 13. Z Dohody o postoupení pohledávek ze dne 17. 8. 2020 bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru postoupil na žalující stranu pohledávku, která je předmětem tohoto řízení. Postoupení pohledávek bylo následně žalované straně oznámeno poskytovatelem úvěru v Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2020, které bylo dle podacího archu odesláno žalované straně dne 9. 9. 2020. 14. Z předložené dohody označené jako„ Splátková dohoda“ uzavřené mezi stranami dne 15. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná strana uznala svůj dluh co do výše 14 250 Kč plynoucí ze smlouvy [číslo]. Tento dluh se žalovaná strana zavázala uhradit v celkem 15 měsíčních splátkách. Pro případ prodlení se splácením byla sjednáno možnost zesplatní dluhu na výzvu věřitele. 15. Z oznámení o Zesplatnění dluhu ze dne 17. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná strana své závazky plynoucí z uzavřené dohody řádně neplnila a proto žalující strana přistoupila k zesplatnění dluhu, kdy žalovanou stranu vyzvala k úhradě celého dluhu nejpozději do 25. 6. 2021. Oznámení o zesplatnění dluhu bylo žalované straně odesláno dle předloženého podacího archu 18. 6. 2021. 16. Z dopisu ze dne 21.1.2019 a 4.1.2019 bylo zjištěno, že obsahují upomínku žalovaného. 17. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 17. 6. 2021 ve spojení s podacím archem z téhož dne má soud za zjištěné, že žalovaná strana byla ohledně dluhu upomenuta advokátem žalující strany. 18. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. 19. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávky předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879, § 1882 zákona č. 89/2012 Sb.). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 20. Mezi dlužníkem a předchozím věřitelem byla uzavřena smlouva o úvěru. Dlužník je povinen jistinu úvěru vrátit a platit z poskytnutého úvěru smluvené úroky (§ 2395 o.z.). Nárok na sjednanou smluvní pokutu nachází zákonnou oporu v § 2048 o.z., § 122 odst. 1 písm. c) z.s.ú. Ujednání o smluvní pokutě nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). Nárok na náhradu účelných nákladů věřitele spojených s prodlením dlužníka v podobě zpoplatněných upomínek lze rovněž sjednat (§ [číslo] odst. 2, § 1 odst. 2 o.z., § 122 odst. 1 písm. a) z.s.ú.). 21. Protože bylo zjištěno, že dlužník peníze obdržel a navíc dluh i uznal, bylo na dlužníkovi, aby prokázal, že částku vrátil, popř. že dluh jinak zanikl. Dlužník nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení neprokázal. 22. Proto soud žalobě vyhověl. 23. Žalovaná strana neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, je tudíž v prodlení, a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 24. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 25. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.2.2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně. 26. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Při určení tarifní hodnoty soud vycházel jen z jistiny. Jednotlivé složky souhrnného poplatku soud posoudil jako příslušenství pohledávky, neboť představují úplatu za poskytnuté peníze. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 14b AT. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby pos