23 C 303/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení byl nárok žalující strany na zaplacení částky 3 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 290 Kč od [datum] do zaplacení, částku 3 778 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 478 Kč od [datum] do zaplacení, částku 2 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 400 Kč od [datum] do zaplacení. Žalované nároky představují příspěvky dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 2. Žalující strana svůj nárok odůvodnila s tím, že žalovaná strana byla pro období ode dne [datum] do [datum] evidována v centrálním registru vozidel jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka], kdy pro uvedené období nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž žalované straně vznikla povinnost zaplatit žalující straně příspěvek dle výše uvedeného ustanovení ve výši 47 Kč denně (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), za dobu 70 dní, tj. celkem 3 290 Kč. 3. Žalující strana dále uvedla, že žalovaná strana byla pro období ode dne [datum] do [datum] evidována v centrálním registru vozidel jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka], kdy pro uvedené období nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž žalované straně vznikla povinnost zaplatit žalující straně příspěvek dle výše uvedeného ustanovení ve výši 47 Kč denně (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), za dobu 74 dní, tj. celkem 3 478 Kč. 4. Žalovaná strana pak neměla ani pro období ode dne [datum] do [datum] k vozidlu [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti, a to i přestože byla evidována v centrálním registru vozidel jako provozovatel osobního automobilu, čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalující straně příspěvek dle výše uvedeného ustanovení ve výši 30 Kč denně (§ 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), za dobu 80 dní, tj. celkem 2 400 Kč. 5. Žalující strana vyzvala žalovanou stranu dopisem k zaplacení každého příspěvku ve lhůtě 30-ti dnů od doručení výzvy, žalovaná strana ve stanovených lhůtách příspěvky nezaplatila. Žalující strana dále uplatňuje nároky na zaplacení poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve výši 300 Kč za každou výzvu (celkem 900 Kč). 6. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.) Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že:„ V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ 7. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval žalovanou stranu, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jí lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná strana se k výzvě nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. Žalující strana vyslovila souhlas s takovým postupem již v samotném žalobním návrhu. 8. Z výpisů z registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaná strana byla v žalovaných obdobích vlastníkem a provozovatelem uvedených vozidel. 9. Z aplikace sledování zásilek [anonymizováno 6 slov] a [anonymizováno] bylo zjištěno, že uvedené zásilky byly žalované straně odeslány. 10. Z evidence zásilek bylo zjištěno, že zásilky [anonymizováno] a [anonymizováno] (předžalobní upomínky) byly žalovanému odeslány. 11. Z doručenky [anonymizována tři slova] bylo zjištěno, že byly odeslány žalovanému. 12. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl upomenut na dluh 3793 Kč. 13. Z výzvy ze dne [datum] ([anonymizováno]) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení příspěvku do garančního fondu [anonymizováno]. 14. Z výzvy ze dne [datum] ([anonymizováno]) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení příspěvku do garančního fondu [anonymizováno]. 15. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl upomenut na dluh 2710 Kč. 16. Z výzvy ze dne [datum] ([anonymizováno]) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení příspěvku do garančního fondu [anonymizováno]. 17. Z výzvy ze dne [datum] ([anonymizováno]) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení příspěvku do garančního fondu [anonymizováno]. 18. Z výzvy ze dne [datum] ([anonymizováno]) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení příspěvku do garančního fondu [anonymizováno]. 19. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl upomenut na dluh 3605 Kč. 20. Z předžalobních upomínek ze dne [datum] a dále z upomínek odeslaných [právnická osoba], a.s. bylo zjištěno, že dlužník byl o úhradu dlužných částek opakovaně upomenut. Nejpozději pak byla žalovaná strana o dluhu vyrozuměna doručením žaloby. 21. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. 22. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Podle § 3 odst. 2 téhož zákona uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ustanovení § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle ustanovení § 4 odst. 2 téhož zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 23. Jelikož žalovaná strana byla pro rozhodné období vedena jako osoba povinná k pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv k vozidlu nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, žalující straně v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši určené dle ustanovení § 4 odst. 3 téhož zákona. Nárok žalobce na zaplacení nákladů na uplatnění a vymáhání pohledávky nachází oporu v ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Výši příspěvku a nákladů vymáhání stanoví vyhláška č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24. Jelikož žalovaná strana v průběhu řízení neprokázala, že vozidlo pojištěno bylo, zanikla povinnost k jeho pojištění nebo že dlužný příspěvek zaplatila, soud žalobě vyhověl. 25. Protože žalovaná strana dluh nezaplatila řádně a včas, je v prodlení a žalující straně vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 26. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 27. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.2.2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalo