25 C 74/2022-31 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal zaplacení 719 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnil zejména tím, že dne [datum] byl žalovaný převezen příslušníky Policie České republiky do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice. Převoz žalovaného do [anonymizováno] zařízení dne [datum] za účelem odběru krve si vyžádal jízdu služebního vozidla žalobce [registrační značka], kdy služební vozidlo najelo celkem 109 km. Za náklady na dopravu žalovaného, především za spotřebované pohonné hmoty, stravné a sazby náhrady za používání silničních vozidel žalobce účtoval částku 719 Kč. Žalovanému byla k uhrazení dlužné částky zaslána faktura [číslo] vystavená žalobkyní dne 9. 6. 2020, se splatností 30. 6. 2020, kterou však žalovaný žalobci neuhradil do dnešního dne. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalobkyni a žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě nevyjádřili, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že žalovaný byl ve dne [datum] převezen příslušníky Policie České republiky (dále jen„ PČR“) do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici provozovanou Krajskou [anonymizováno] [obec] (dále jen„ [anonymizováno]“), kde bylo žalovanému poskytnuto ošetření a proveden test na přítomnost alkoholu v krvi, který vyšel pozitivně. Na záchytné stanici byl žalovaný [anonymizováno] od [datum]. Žalovaný byl před daným vyšetřením nalezen v parku u vlakového nádraží v ulici [ulice] v [obec], kde po příjezdu PČR byl muž hlídkou probuzen a vyzván k prokázání totožnosti, kdy jevil známky silného ovlivnění alkoholem, s hlídkami odmítal komunikovat a lehal zpátky na zem a vykřikoval, že nebude nic dělat a ať jdou hlídky PČR pryč. Žalovaný na opakované výzvy k prokázání totožnosti nikterak nereagoval. Z tohoto důvodu byl převezen hlídkou PČR na obvodní oddělení policie [obec], kde byla provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu v dechu s pozitivním výsledkem 5,03 promile alkoholu v krvi a dále bylo rozhodnuto o eskortě na záchytnou stanici provozovanou [anonymizováno], když ta byla odůvodněna obavou, že se žalovaný pokusí o útěk. Fakturou [číslo] ze dne 9. 6. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady spojené s eskortou žalovaného na záchytnou stanici v celkové výši 719 Kč, se splatností ke dni 30. 6. 2020 Z listiny označené jako„ náklady na dopravu osob“ soud zjistil, že služební vozidlo [registrační značka] ujelo dne [datum] při průměrné spotřebě 7,5 L a při ceně za 1 litr 32 Kč ujelo 109 Km. Náklady tak činili za 109 km ujetých služebním vozidlem 719 Kč. 5. Dle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických [anonymizováno] službách, ve znění pozdějších předpisů, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Dle § 89e odst. 1 tohoto zákona, Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Dle § 89a odst. 3 tohoto zákona, záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. 6. Dle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o zdraví“), náklady na odborné [anonymizováno] vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, [ulice] služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální [anonymizováno] hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Dle odst. 2 věty prvé části před středníkem téhož ustanovení prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného [anonymizováno] vyšetření vznikly. Dle odst. 3 věty prvé části před středníkem téhož ustanovení náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Dle odst. 5 toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly. 7. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném náklady na dopravu žalovaného na záchytnou stanici, neboť žalovanému byla vyšetřením prokázána přítomnost návykové látky. Žalobkyně eskortu žalovaného do protialkoholní záchytné stanice řádně vyúčtoval v souladu se zákonem. Žalovaný přitom netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni účtovanou částku uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě spolu s příslušenstvím blíže vymezeným ve výroku tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Náklady řízení tvoří hotové výdaje účastníka nezastoupeného právním zástupcem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalobce ve věci učinil dva úkony dle vyhl. č. 254/2015 Sb. (písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění), za které mu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč (2 × 100 Kč). Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. 11. Výrokem III. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Liberci soudní poplatek z podané žaloby ve výši 1 000 Kč. Dle § 2 odst. 3 věty prvé zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění (dále jen„ zákon o SOP“), je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o SOP se Česká republika a státní fondy od poplatku osvobozují. Protože navrhovatel je od poplatku osvobozen, jeho návrhu soud vyhověl, a žalovaný není od poplatku osvobozen, uložil soud povinnost nahradit soudní poplatek právě žalovanému v souladu s uvedenými ustanoveními. 12. Podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. postač