29 C 269/2022-39 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 612,06 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum], na základě které předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet zápůjčku v pravidelných měsíčních splátkách po 1 272 Kč při úrokové sazbě 29,90 % ročně od [datum], avšak nesplácel řádně a proto předchůdkyně žalobkyně pohledávku zesplatnila ke dni [anonymizována dvě slova] [rok]. Požadovaná částka se skládá z jistiny zápůjčky ve výši 21 612,06 Kč a zákonného úroku z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno. Předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce zkoumala schopnost žalovaného splácet, vycházela z tvrzení žalovaného, listin předložených žalovaným a kontrolovala všechny dostupné informace v interních i externích databázích, insolvenčním rejstříku, databáze MVČR, [příjmení] apod. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr. 5. Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních, platební a investičních služeb ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba], [IČO] a žalovaným bylo prokázáno, že [právnická osoba], [IČO] se zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby: zejména běžný účet, spořicí účet, debetní kartu, případně další služby. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. 6. Návrhem na uzavření smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný navrhnul, aby mu [právnická osoba], [IČO] poskytla půjčku v celkové výši 30 000 Kč. Žalovaný měl splácet měsíční splátkou ve výši 1 272 Kč po dobu 36 měsíců, úroková sazba činila 29,90 % ročně. [právnická osoba], [IČO] měla provést čerpání půjčky jednorázově na běžný účet žalovaného. Akceptací návrhu ze dne [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba], [IČO] návrh žalovaného akceptovala. 7. Z listiny označené identifikačním znakem ID [číslo] bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně dne [datum] oznámil zesplatnění půjčky vůči žalovanému k témuž dni v celkové výši 24 529,60 Kč 8. Výpisem z účtu žalovaného bylo prokázáno, že na tento účet byla vyplacena částka 30 000 Kč dne [datum]. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy postoupena na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Dlužná částka ke dni [datum] byla vyčíslena na 25 219,30 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (prokázáno podacím archem). 10. Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě závazku z předmětné smlouvy ve výši 25 163,66 Kč, do 10 dnů od data vyhotovení výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (prokázáno podacím archem). 11. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl. 12. Soud věc právně zhodnotil dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce, neboť žalobce poskytl žalovanému půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Dle tohoto ustanovení přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ustanovení § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 13. Dle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 15. Dle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Žalobkyně prokázala, že je aktivně věcně legitimována, neboť na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). 17. Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o zápůjčce (§ 2390 občanského zákoníku). Soud se zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39). 18. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 19. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, ze které vznikla žalovanému povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaný nesplnil. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 20. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tom