29 C 458/2021-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 434,96 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 100 Kč, částku ve výši 1 500 Kč z titulu smlouvy o úvěru. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 30. 11. 2018 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [číslo] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 30. 11. 2018 (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí Smlouvy byly [ulice] podmínky Smlouvy o úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě Smlouvy úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkem 3 000 Kč spolu s příslušenstvím do 30. 12. 2018. Žalovaná sjednanou částku nehradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost právnímu předchůdci žalobce zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020, s účinností ke dni 28. 8. 2020 byla pohledávka za žalobkyní převedena ze společnosti [právnická osoba] na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 8. 9. 2020. Žalovanou částku představuje nesplacená jistina ve výši 3 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč, náhrady nákladů na upomínání za tři upomínky v celkové výši 100 Kč a zákonný úrok z prodlení. Před podáním žaloby žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 9. 3. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 30. 11. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 3 000 Kč spolu s příslušenstvím do 30. 12. 2018 (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 30. 11. 2018). Právní předchůdce žalobce žalovanou v několika případech vyzval k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby (prokázáno upomínkami ze dne 8. 9. 2020, 9. 3. 2021). Účastníci si sjednali poplatek 100 Kč za každý dopis upomínající žalovanou k úhradě dluhu (prokázání sazebníkem nákladů souvisejících s opožděnou platbou). Pro případ porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas se žalovaná zavázala k povinnosti zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo]). Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou převedl na žalobkyni (prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020). Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 8. 9. 2020. 5. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, dospěl soud k závěru o následujícím skutkovém vztahu. Žalovaná s právním předchůdcem žalobce uzavřela smlouvu, na základě které se zavázal právní předchůdce žalobce poskytnout žalované finanční prostředky. Žalovaná se oproti tomu zavázala tyto prostředky vrátit ve sjednané době. Žalovaná poskytnuté prostředky nevrátila řádně a včas. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Právní předchůdce žalobce i samotný žalobce žalovanou k úhradě několikrát písemně vyzývali. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následujícím způsobem. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle ustanovení § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobkyně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Po právu byl shledán i nárok na smluvní pokutu, když účastníci si ji ujednali a její výše není vzhledem k výši poskytnutých prostředků nepřiměřená ani nemravná. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. h) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.