29 C 61/2022-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 6 200 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil především tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen Smlouva). Nedílnou součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce otištěné na její zadní straně. Na základě Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce, kromě poskytnuté půjčky, i tzv. souhrnný poplatek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 40 týdenních splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která na dlužné jistině činila 3 780,49 Kč a na dlužném poplatku částku 2 419,51 Kč. Pohledávka vyplývající ze Smlouvy, včetně příslušenství, byla ze strany právního předchůdce žalobce postoupena na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení 6 200 Kč (dlužná jistina ve výši 3 780,49 Kč, dlužného poplatku ve výši 2 419,51 Kč) spolu s příslušenstvím, tedy kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 6 207,63 Kč, když se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z celkové dlužné částky 6 200 Kč od [datum] do data postoupení, tedy do [datum]. Žalobce žalovanému zaslal výzvu k plnění před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal žalovanému 8 200 Kč (půjčených 5 000 Kč a souhrnný poplatek 3 200 Kč. Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky, které dle Smlouvy byly na zadní straně formuláře. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobce a žalovaný vyzván k zaplacení 6 200 Kč s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. Žalovaný byl dále vyzván dopisem ze dne [datum] k plnění pohledávky z uvedené smlouvy. 5. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o půjčce, kdy závazkový právní vztahy vzniklý ze Smlouvy je nutno posuzovat dle ustanovení § 657 a § 658 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravující smlouvu o půjčce. Podle těchto ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze rovněž dohodnout úroky. Na základě smlouvy o půjčce [číslo] byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč. Přestože žalobce doklad o vyplacení této částky nedoložil, žalovaný tento fakt nesporoval, když zůstal ve sporu pasivní. Dle smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobce vedle jistiny také tzv. souhrnný poplatek, tedy celkem částku 8 200 Kč. Žalovaný však hradil nepravidelně, dle zůstatku částek, které žalobce požaduje na poplatku a na jistině, uhradil do dne postoupení pohledávky celkem 2 000 Kč. Že by žalovaný celý dluh, či větší část než tvrdil žalobce, uhradil, tedy že by jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, žalovaný ani netvrdil. 6. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů 1 489 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za 3 úkony dle mimosmluvní sazby ve výši 200 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř.