17 C 491/2020-73 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byly z exekuce vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. [spisová značka] vyloučeny nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, konkrétně parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], nacházející se v [katastrální uzemí] [anonymizováno], zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], dále jen předmětné nemovitosti. Žaloba byla odůvodněna následujícím způsobem. V exekučním řízení bylo konstatováno, že vymáhaná pohledávka nepatří do společného jmění manželů (žalobkyně a povinného v exekučním řízení), neboť uzavřely dne [datum], formou notářského zápisu sp. zn. NZ [anonymizováno] [rok], NZ [číslo], sepsaným notářskou Mgr. [jméno] [příjmení], smlouvu, kterou zúžili společné jmění manželů. Byť soud konstatoval, že nemovitosti ve výlučném vlastnictví manželky povinného mohou být exekucí postiženy, žalobkyně má za to, že nemovitosti být postiženy nemohou. Spor s oprávněnou v exekučním řízení vznikl před platností nového občanského zákoníku, kdy povinný bez vědomí manželky přistoupil k dluhu dohodou s oprávněnou dne [datum], tedy za účinnosti smlouvy o zúžení společného jmění, a proto se lze domáhat vyloučení majetku z exekučního řízení dle § 267 o.s.ř. Vůči manželce povinného se jedná s pohledávku spornou a nelze jen konstatovat ustanovení § 42 exekučního řádu, který„ má za to, že se jedná o nesporné pohledávky“. Toto ustanovení je v rozporu s ustanovením § 710 občanského zákoníku. Žalobkyně dále uvedla, že o přistoupení manžela k závazkům žalované neměla tušení a nadto je dohoda„ na převzetí závazků“ neplatná od samého počátku, neboť žalovaná nebude schopna prokázat, že manžel dohodu podepsal. Jelikož manžel žalobkyně převzal závazek až po rozdělení majetku, tak exekuční titul není v souladu s výší dluhu, který je podstatně nižší, protože lze postihnout společné jmění jen do výše, jež by představoval podíl dlužníka, kdyby společné jmění bylo zrušeno a vypořádáno, a to dle § 742 o.z. Tento paragraf a celé znění se vztahuje i na společné jmění manželů zúžené na základě notářského zápisu. Je proto na místě zastavit exekuci již dle § 268 odst. 4 o.s.ř. Nemovitosti by měly být vyloučeny z důvodu neplatnosti exekučního titulu vůči žalobkyni, jelikož nebyl stanoven dluh ve správné výši dle § 732 o.z. 2. Žalobkyně dále doplnila, že pohledávka nevznikla v roce [rok], a vůči manželovi žalobkyně (povinnému v exekučním řízení) vůbec nevznikla, neboť žalující strana nezaslala manželovi žalobkyně souhlas s přistoupením dluhu. Má proto za to, že nadále je žalovaná věřitelem vůči [právnická osoba] s.r.o., [IČO], která byla vymazána z obchodního rejstříku. Seznam listin o manželském majetkovém režimu byl zaveden až od [datum], a proto nemohl být učiněn zápis v roce [rok]. Žalobkyně jako manželka povinného v exekučním řízení není povinna prokazovat, že věřitel o předmanželské smlouvě věděl nejpozději v době vzniku pohledávky, protože za trvání manželství o pohledávce nevěděla a nemohla tak v souvislosti s tím věřitele o předmanželské smlouvě informovat. 3. Žalovaná vyjádřila se žalobou nesouhlas s tím, že závazek, který je nyní v exekuci vymáhán, vznikl v roce [rok]. K rozdělení společného jmění manželů došlo až dne [datum] Dohoda o změně rozsahu společného jmění manželů by mohla být účinnou vůči žalované pouze v případě, že by byl obsah této dohody žalované znám před vznikem vymáhaného dluhu. Dohoda však byla uzavřena až po vzniku předmětného závazku a žalovaná se navíc o existenci takové dohody dozvěděla až při probíhajícím exekučním řízení. Ostatně žalobkyně kromě tvrzení nepředkládá jediný důkaz o tom, že by povinný žalovanou s obsahem dohody seznámil, nebo ji alespoň obeznámil o tom, že taková dohoda byla uzavřena. Uzavření dohody o úpravě rozsahu společného jmění manželů žalobkyně a povinného – jejího manžela tak nemůže jít k tíži žalované. Vzhledem k době vzniku závazku (rok [rok]) nelze argumentovat ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dle § 3028 odst. 3 se řídí se jiné právní poměry vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Smlouva se tak řídí ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Dle § 143a odst. 1 tohoto zákona sice manželé můžou zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů, nicméně dle § 143a odst. 4 se mohou vůči jiné osobě na smlouvu odvolat jen tehdy, jestliže jí obsah této smlouvy znám. Jak je výše zmíněno, povinný žalovanou o této dohodě neobeznámil. Dohoda do [datum] (po dobu 12 let od vzniku závazku) ani nebyla zapsaná v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Nelze se tudíž domáhat ani toho, že ji žalovaná znát mohla a měla. Povinný byl opakovaně poučen, a to jak soudním exekutorem, tak exekučním i odvolacím soudem v rozhodnutích vydaných ve věci, že k dohodám, jimiž se mění rozsah společného jmění manželů, se v exekuci nepřihlíží dle § 42 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. Na nemovitosti, které jsou tedy nyní evidovány v katastru nemovitostí jako výlučné vlastnictví žalobkyně, se pro účely této exekuce pohlíží stále jako na společné jmění manželů povinného a žalobkyně a jako takové je lze v rámci exekuce postihnout a zpeněžit za účelem provedení exekuce. 4. Soud ve věci rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. bez přítomnosti strany žalující, neboť, ač byla řádně předvolána k jednání dne [datum], nedostavila se k jednání a ani včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto rozhodl v její nepřítomnosti vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Ze spisu Okresního soudu v Liberci sp. n. [spisová značka] bylo prokázáno, že dne [datum] bylo zahájeno exekuční řízení podle exekučního návrhu žalované. Vůči manželovi žalobkyně byla poté nařízena exekuce ve prospěch žalované, a to na základě pravomocného rozsudku Okresního soudu v Liberci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], dále jen exekuční titul. Z exekučního titulu se podává, že dluh vymáhaný v tomto exekučním řízení vznikl povinnému na základě písemného převzetí dluhu dne [datum]. Exekučním příkazem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byly v exekučním řízení postiženy předmětné nemovitosti. 6. Z notářského zápisu sp. zn. NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka] sepsaného notářkou Mgr. [jméno] [příjmení] se prokazuje, že žalobkyně a povinný v exekučním řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou zúžili své společné jmění. 7. Podle § 267 odst. 1 o.s.ř., ve znění do 31. 12. 2013, právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Podle odst. 2 téhož ustanovení obdobně podle odstavce 1 se postupuje, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek patřící do společného jmění manželů nebo který se považuje za součást společného jmění manželů (§ 262a odst. 1), avšak vymáhaný závazek vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů při používání majetku, který a) podle smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů nebo podle smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství79) nepatřil do společného jmění manželů, a oprávněnému byl v době vzniku vymáhané pohledávky znám obsah smlouvy, b) náležel výhradně povinnému proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě. 8. Podle § 262a odst. 1 o.s.ř., ve znění do 31. 12. 2013, výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Podle odst. 2 téhož ustanovení při výkonu rozhodnutí se nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí, byl-li zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů smlouvou rozšířen o majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. 9. Podle § 42 odst. 1 o.s.ř., ve znění do 31. 12. 2013, exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze provést také tehdy, jde-li o vymáhání závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jměn