20 C 63/2023-60 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce podal u soudu dne [datum] žalobu o vyklizení bytu [číslo] v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v obci [obec], postaveného na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaného n [list vlastnictví] (dále také jen„ Byt“) s tím, že žalobce je vlastníkem domu, v němž se byt nachází. Dne [datum] uzavřel s žalovanou smlouvu o nájmu Bytu [číslo] [anonymizováno]. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum], posléze byl dodatky opakovaně prodlužován. Naposledy byl nájem prodloužen dodatkem [číslo] na dobu do [datum]. Žalovaná řádně neplatila nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním Bytu, žalobce jí tedy sdělil, že smlouva již dále prodloužena nebude. Žalovaná svůj dluh písemně uznala co do důvodu a výše dne [datum]. Žalovaná má u žalobce dále ještě dluh za služby související s odvozem komunálního odpadu. Nájem skončil ke dni [datum]. Žalobce poté dopisem ze dne 6. 1. 2023 vyzval žalovanou ve smyslu ustanovení § 2285 občanského zákoníku k opuštění bytu a určil jí lhůtu k jeho předání do [datum]. Současně ji upozornil na soudní vymáhání této povinnosti. Žalovaná byt nevyklidila a žalobci nepředala a nadále jej užívá bez právního důvodu. 2. Žalovaná uvedla, že je samoživitelka, odkázaná na sociální dávky. Kvůli [anonymizováno] stavu syna není schopna nalézt si stabilní práci. Nájemné skutečně nehradila, a je ochotna jej zaplatit. Neprodloužením nájmu jí ale byl zastaven příjem dávek na bydlení. V Bytě skutečně stále pobývá. Jakmile si nové bydlení opatří, není problém z její strany se vystěhovat, ale v současné době nemá kam jít. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná obývá bytovou jednotku [číslo] o velikosti [anonymizováno], v [anonymizováno] nadzemním podlaží na základě nájemní smlouvy [číslo] [anonymizováno]. Ze strany žalobce však nedošlo k prodloužení uv. nájemní smlouvy, o čemž byla žalovaná písemně informována a následně vyzvána k opuštění Bytu. 4. Soud má z (provedených) listinných důkazů za prokázané, že žalobce je vlastníkem domu a Bytu, který pronajímá žalované (prokazuje výpis z KN ze dne [datum]; mezi účastníky nesporné). Byt žalované pronajímá na základě nájemní smlouvy, jejíž trvání opakovaně prostřednictvím písemných dodatků prodlužoval (nájemní smlouva [číslo] [anonymizováno], vč. evidenčního listu a protokolu o předání bytové jednotky, dodatek [číslo] k nájemní smlouvě [číslo] [anonymizováno], dodatek [číslo] k nájemní smlouvě [číslo] [anonymizováno], dodatek [číslo] k nájemní smlouvě [číslo] [anonymizováno], dodatek [číslo] k nájemní smlouvě [číslo] [anonymizováno]; mezi účastníky nesporné). K poslednímu prodloužení došlo dodatkem smlouvy [číslo] na dobu do [datum]. Ještě před uplynutím doby sjednaného nájmu žalobce dopisem ze dne 4. 10. 2022 informoval žalovanou, že s ní nadále již nájemní smlouvu prodlužovat nebude. Současně jí sdělil termín, ve kterém má Byt opustit. Tuto výzvu si žalovaná osobně převzala 6. 10. 2022 (výzva adresovaná žalované označená jako„ neprodloužení nájemní smlouvy“ ze dne 4. 10. 22, vč. doručenky; mezi účastníky nesporné). Vzhledem k tomu, že žalovaná [příjmení] neopustila, zaslal jí výzvu k opuštění Bytu, přičemž ji informoval o případném soudním řešení této povinnosti. Tuto výzvu si žalovaná osobně převzala (výzva adresovaná žalované označená jako„ výzva k opuštění bytu dle § 2285 občanského zákoníku“ ze dne 6. 1. 23, vč. doručenky; mezi účastníky nesporné). Ani na základě těchto upozornění a výzev však žalovaná [příjmení] neopustila (mezi účastníky nesporné). 5. Další (navrhované) důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených (realizovaných) důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl učinit závěr o skutkovém stavu a ve věci rozhodnout. Pro projednávanou věc je zásadní otázka, zda ve prospěch žalované existuje titul, na jehož základě je oprávněna obývat byt ve vlastnictví žalobce. Navrhované důkazy k podmínkám pro přidělování bytů žalobcem a jejich naplňování žalovanou nejsou tedy pro posouzení rozhodných skutečností podstatné. Další dokazování považuje soud za nadbytečné a provádění dalšího dokazování by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti. 6. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že žalovaná na základě nájemní smlouvy užívala Byt ve vlastnictví žalobce. Nicméně posléze nedošlo k prodloužení oprávnění v Bytě pobývat. Žalobce na to žalovanou upozornil a vyzval k vystěhování. Žalovaná však i nadále v Bytě setrvává. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. 7. Dle § 1958 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 8. Dle § 2204 odst. 1 o. z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou. 9. Dle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. 10. Dle § 2292 věta prvá o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. 11. Dle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 12. Dle § 1041 odst. 1 o. z. kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. 13. Posouzením všech provedených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 14. Vydání věci týkající se nemovité věci, jako v projednávaném případě, zastává teorie i rozhodovací praxe názor, že ochranu vlastnického práva nelze požadovat žalobou na vydání věci, ale je třeba se domáhat jejího vyklizení. 15. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními vznikl nájemní závazkový vztah, jímž se žalobce zavázal žalované umožnit užívání Bytu. Žalovaná se na druhé straně zavázala za tuto možnost hradit nájemné a poplatky za další služby. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, a tato doba byla opakovaně prodlužována. Žalobce se nicméně souladně s obsahem jeho vlastnického práva rozhodl, že k dalšímu prodloužení nájemní smlouvy nedojde, a informoval o tom žalovanou nejpozději ke dni 6. 10. 2022, tedy s předstihem před uplynutím sjednané doby nájmu. Žalovaná však na základě tohoto upozornění neučinila kroky směřující k ukončení nájmu a Byt obývala i nadále. Žalobce ji tedy ve smyslu § 2285 o. z. vyzval v tříměsíční době od skončení nájmu bytu (ta by uplynula [datum]) k opuštění Bytu. Tato výzva k opuštění bytu je právním jednáním, které má za následek neobnovení nájmu sjednaného na dobu určitou, uplynutím sjednané doby nájmu, resp. doby, na kterou byl nájem naposledy obnoven. Nájem končí a je povinností nájemce odevzdat byt pronajímateli – žalobci. Uplynutím doby nájmu skončilo právo nájemce byt užívat, a je po právu požadavek pronajímatele na vyklizení bytu ve smyslu ustanovení § 1040 o. z. 16. Žalobce tedy prokázal veškeré skutečnosti rozhodné pro vyhovění jeho návrhu a rozhodnutí o vyklizení Bytu žalovanou. Podmínky, za nichž dochází k přidělování bytů žalobcem a jejich naplnění ze strany žalované, nejsou pro rozhodnutí soudu v této věci podstatné, a soud se jimi tedy blíže nezabýval. 17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 5 000 Kč. Tyto náklady sestávají toliko ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč. 18. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné. Ačkoliv žalovaná v této souvislosti poukázala na špatnou bytovou situaci, neshledal soud okolnosti pro stanovení jiné než zákonné lhůty. Žalovaná byla informována o povinnosti Byt opustit v dostatečném předstihu před zahájením řízení. V této době ani v době po podání žaloby však žádné kroky směřující k opuštění bytu a nalezení náhradního bydlení prokázány nebyly. Její právo na bydlení se v tomto ohledu naráží na oprávnění naplňování vlastnického práva na straně žalobce, kterému vzhledem ke zjištěnému je třeba dát přednost, a výjimečné okolnosti pro delší lhůtu plnění absentují.