22 C 357/2022-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 20 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] byla mezi ním a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr 10 000 Kč. Žalovaný si sjednanou jistinu v hotovosti převzal při podpisu Smlouvy. Žalovaný byl povinen zaplatit žalobci úrok, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a poplatek za uzavření smlouvy, splatný při podpisu smlouvy. Úrok byl dohodnut ve výši 28 % z jistiny, tedy ve výši 2 800 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč. Žalovaný se tedy Smlouvou zavázal uhradit celkovou částku ve výši 16 900 Kč po odečtení poplatku 400 Kč ve 13 rovnoměrně rozložených splátkách po 1 300 Kč, kdy první splátka byla splatná 14. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k uzavření Smlouvy; úrok a úplata byly splatné v prvních 5 měsíčních splátkách (částečně v 6. splátce). Žalovaný na svůj závazek ze Smlouvy uhradil administrativní poplatek 400 Kč a dále částku 1 300 Kč. Žalovaný se však dnem [datum] dostal do prodlení se splácením svého závazku, neboť neuhradil řádně a včas 2. splátku splatnou [datum]. Dnem splatnosti poslední splátky [datum] pak nastala splatnost celého úvěru. S ohledem na prodlení žalovaného mu byla v souladu se Smlouvou, uložena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn výše pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalobce proto požaduje smluvní pokutu v celkové výši 5 000 Kč. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu dopisem označeným jako„ Předžalobní upomínka-výzva k úhradě“ který byl žalovanému zaslán dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 14.3.2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen“ Smlouva“) za dále stanovených obchodních podmínek, s nimiž byly smluvní strany srozuměny a jež tvořily nedílnou součást Smlouvy. Žalobce se zavázal při podpisu Smlouvy poskytnout žalovanému úvěr v částce 10 000 Kč. Úvěr byl poskytnut za úrok, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a poplatek za uzavření smlouvy, splatný při podpisu smlouvy (dále jen„ celkové náklady spotřebitelského úvěru“). Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 7 300 Kč, přičemž se skládají z úroku ve výši 28 % z jistiny, tedy ve výši 2 800 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč. Žalovaný se tak výslovně zavázal vrátit žalobci na jistině 10 000 Kč, na celkových nákladech spotřebitelského úvěru 7 300 Kč, celkem tedy 17 300 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč, přičemž administrativní poplatek je splatný při výplatě úvěru a úrok a úplata v prvních 5 měsíčních splátkách a také částečně v 6. splátce. Doporučeným termínem úhrady byl 14. den v měsíci. RPSN činila při splatnosti 13 měsíců 189,38 %. Dále bylo v čl. III. bodu 5. uvedeno, že dlužník se zavazuje hradit splátky v hotovosti osobě zprostředkující mu tento úvěr nebo pracovníkovi věřitele či jiné pověřené osobě věřitele. Věřitel povede záznamy o platbách ve splátkovém kalendáři. Dle článku V. bodu 2. smlouvy v případě, že dlužní nesplní povinnost uhradit splátku řádně a včas, věřitel jej může vyzvat k uhrazení dlužné splátky ve lhůtě alespoň 30 dnů. Pokud dlužní ani přes tuto výzvu splátku neuhradí, věřitel má právo prohlásit úvěr za splatný. Dnem zesplatnění přirůstá k jistině i nesplacené část úroků. Dále bylo v čl. V. bodu 4. Smlouvy uvedeno, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn výše pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. 5. Ze„ Zprávy klienta ke dni [datum]“ bylo zjištěno, že žalovaný dne 14.3.2017 uhradil administrativní poplatek a dále první splátku v částce 1 300 Kč. Od 2. splátky splatné [datum] již nehradil ničeho. Celkem žalovaný zaplatil částku 1 700 Kč. Zesplatnění nastalo uplynutím splatnosti poslední splátky, tj. dnem [datum]. 6. Dopisem ze dne [datum] označeném jako„ Předžalobní upomínka – výzva k úhradě“ byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku neprodleně uhradil. Dle podací knihy byla Předžalobní upomínka zaslána žalovanému. 7. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 10. Dle § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 11. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 12. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 14. V daném případě při hodnocení žaloby po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je v plném rozsahu důvodná. Závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným vzniklý na základě smlouvy o úvěru je nutno posuzovat dle příslušných ustanovení občanského zákoníku upravujících práva a povinnosti stran smlouvy o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Podmínky splácení úvěru uvedené přímo na formuláři úvěrové smlouvy. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel úvěrovou smlouvu, na základě které mu v den podpisu Smlouvy poskytl částku 10 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit a celkem spolu s náklady spotřebitelského úvěru, tj. s úrokem, poplatkem za správu úvěru, poplatkem za hotovostní výběr splátek a poplatkem za uzavření smlouvy, uhradit 17 300 Kč. Hradil však nepravidelně, celkem zaplatil 1 700 Kč. Dluh tedy činí na jistině a nákladech spotřebitelského úvěru 15 600 Kč. Rovněž i smluvní pokuta byla sjednána dostatečně určitým způsobem tak, že výše měsíční smluvní pokuty se rovná výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn výše pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Rovněž bylo dohodnuto, pro případ kterého konkrétního porušení smluvních povinností je smluvní pokuta sjednána. Na smluvní pokutu vznikal věřiteli nárok v případě, že dlužník (žalovaný) nebude řádně a včas plnit na svůj závazek. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Cdo 3622/2011 ze dne [datum rozhodnutí] je výše smluvní pokuty přiměřená nezakládající rozpor s dobrými mravy, tedy platně, když k tíži žalobce coby věřitele nelze vykládat ani dlouhodobé prodlení žalovaného, v důsledku nějž, se smluvní pokuta navyšovala. Soud tak žalobě i v tomto o