23 C 194/2023-50 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení byl nárok žalující strany na zaplacení částky 4 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 550 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 4 465 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 165 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 4 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 060 Kč od [datum] do zaplacení. Žalované nároky představují příspěvky dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 2. Žalující strana svůj nárok odůvodnila s tím, že žalovaná strana byla pro období ode dne [datum] do [datum] evidována v centrálním registru vozidel jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka], kdy pro uvedené období nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž žalované straně vznikla povinnost zaplatit žalující straně příspěvek dle výše uvedeného ustanovení ve výši 35 Kč denně (§ 2 odst. 1 písm. F) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), za dobu 130 dní, tj. celkem 4 550 Kč. 3. Žalující strana dále uvedla, že žalovaná strana byla pro období ode dne [datum] do [datum] evidována v centrálním registru vozidel jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka], kdy pro uvedené období nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž žalované straně vznikla povinnost zaplatit žalující straně příspěvek dle výše uvedeného ustanovení ve výši 35 Kč denně (§ 2 odst. 1 písm. F) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), za dobu 119 dní, tj. celkem 4 165 Kč. 4. Žalující strana rovněž uvedla, že žalovaná strana byla pro období ode dne [datum] do [datum] evidována v centrálním registru vozidel jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka], kdy pro uvedené období nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž žalované straně vznikla povinnost zaplatit žalující straně příspěvek dle výše uvedeného ustanovení ve výši 35 Kč denně (§ 2 odst. 1 písm. F) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), za dobu 116 dní, tj. celkem 4 060 Kč. 5. Žalující strana vyzvala žalovanou stranu dopisem k zaplacení každého příspěvku ve lhůtě 30-ti dnů od doručení výzvy, žalovaná strana ve stanovených lhůtách příspěvky nezaplatila. Žalující strana dále uplatňuje nároky na zaplacení poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve výši 300 Kč za každou výzvu (celkem 900 Kč). 6. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.) Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že:„ V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ 7. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval žalovanou stranu, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jí lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná strana se k výzvě nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. Žalující strana vyslovila souhlas s takovým postupem již v samotném žalobním návrhu. 8. Ze zprávy Magistrátu města Liberec odbor dopravně správních agend ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná strana byla v žalovaných obdobích vlastníkem a provozovatelem uvedených vozidel. 9. Z výzvy ze dne [datum] ([anonymizováno]) bylo zjištěno, že žalovaná strana byla vyzvána k zaplacení příspěvku do garančního fondu [anonymizováno]. Z evidence k této zásilce bylo zjištěno, že tato byla pod č. [anonymizováno] odeslána žalované straně. 10. Z výzvy ze dne [datum] ([anonymizováno]) bylo zjištěno, že žalovaná strana byla vyzvána k zaplacení příspěvku do garančního fondu [anonymizováno]. Z evidence k této zásilce bylo zjištěno, že tato byla pod č. [anonymizováno] odeslána žalované straně. 11. Z výzvy ze dne [datum] ([anonymizováno]) bylo zjištěno, že žalovaná strana byla vyzvána k zaplacení příspěvku do garančního fondu [anonymizováno]. Z evidence k této zásilce bylo zjištěno, že tato byla pod č. [anonymizováno] odeslána žalované straně. 12. Z upomínky ze dne [datum] ([anonymizováno]) bylo zjištěno, že žalovaná strana byla upomenuta opakovaně na dluh 4 915 Kč. Dle dodejky bylo zjištěno, že zásilka byla po marném uplynutí úložní doby dne [datum] vhozena do domovní schránky. 13. Z předžalobních upomínek ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že dlužník byl o úhradu dlužných částek opakovaně upomenut. Z doručenek datových zpráv soud zjistil, že předžalobní upomínky byly žalované straně dodány ve dnech [datum] a [datum]. Nejpozději pak byla žalovaná strana o dluhu vyrozuměna doručením žaloby. 14. Z upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná strana byla upomenuta opakovaně na dluh 4 380 Kč. Z upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná strana byla upomenuta opakovaně na dluh 4 485 Kč. Z upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná strana byla upomenuta opakovaně na dluh 4 880 Kč. 15. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Podle § 3 odst. 2 téhož zákona uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ustanovení § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle ustanovení § 4 odst. 2 téhož zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 16. Jelikož žalovaná strana byla vždy pro rozhodná období vedena jako osoba povinná k pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem shora uvedeného vozidla, ačkoliv k vozidlu nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, žalující straně v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na zaplacení příspěvků ve výších určených dle ustanovení § 4 odst. 3 téhož zákona. Nárok žalobce na zaplacení nákladů na uplatnění a vymáhání pohledávek nachází oporu v ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Výši příspěvků a nákladů vymáhání stanoví vyhláška č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17. Jelikož žalovaná strana v průběhu řízení neprokázala, že vozidlo pojištěno bylo, zanikla povinnost k jeho pojištění nebo že dlužné příspěvky zaplatila, soud žalobě vyhověl. 18. Protože žalovaná strana dluh nezaplatila řádně a včas, je v prodlení a žalující straně vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 19. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 20. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.2