25 C 92/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ Creamfinance“) jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr zaplatit do spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč a poplatkem za prodloužení termínu splatnosti ve výši 0 Kč. Žalovaná úvěr nesplatila a je proto povinna hradit úrok z prodlení v zákonné výši. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] dne [datum] a žalobce platbu identifikoval pod variabilním symbolem [číslo]. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba], [IČO]. Dlužná částka činí ke dni podání žaloby 20 000 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 20. 11. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud z předložených listin zjistil, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaná měla být uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Touto smlouvou by žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná by se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši a poplatkem za prodloužení termínu splatnosti ve výši. Žalobce zaslal žalované žalovanou částku 20 000 Kč převodem na účet, což zjistil z předloženého výpisu z účtu, kde zjistil, že dne [datum] zaslal žalobce částku 20 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru s [anonymizována dvě slova], čím se tedy žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor předchůdce žalobce. Finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty dne [datum] převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 9. 11. 2022. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku ze dne 9. 11. 2022. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2991 odst. 1 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Dle § 3003 o.z. nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy obohacení získal. 8. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 9. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 10. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 11. Skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného plněním bez právního důvodu spočívá v tom, že mezi obohaceným a ochuzeným chybí právní vztah, který by zakládal nárok na poskytnuté plnění. Neoprávněný majetkový prospěch nastává v případě, dostalo-li se obohacenému plněním bez platného právního titulu majetkové hodnoty, což se v majetkových poměrech obohaceného projevilo buď zvětšením majetku (zvýšením aktiv), nebo nezmenšením majetkového stavu, ke kterému by za běžných okolností došlo. O plnění bez právního důvodu jde tehdy, nebyl-li pro majetkový prospěch obohaceného dán právní titul od počátku. Klasickým příkladem je poskytnutí plnění ochuzeným v omylu o existenci dluhu, nebo splnění závazku nesprávné osobě, jež nebyla věřitelem ani subjektem oprávněným k převzetí plnění. K nabytí bezdůvodného obohacení dochází okamžikem přijetí plnění a v tomto momentu (zároveň) vzniká povinnost je vydat.  12. Ustanovení o bezdůvodném obohacení lze použít pouze v případě, že chybí právní důvod, nárok z bezdůvodného obohacení předpokládá bezdůvodnost (resp. absenci spravedlivého důvodu), obohacení (ochuzení) a nexus mezi nimi. Při plnění na určitý závazek, byť neplatný nebo zrušený, vyplývají předpoklady bezdůvodného obohacení z tohoto závazku. Primárním definičním znakem bezdůvodného obohacení a předpokladem vzniku práva na jeho vydání je nabytí obohacení. Jako synonymum pojmu„ obohacení“ se užívá výraz„ majetkový prospěch“, což je odrazem úvahy, že obohacení musí mít majetkovou povahu, a být tak objektivně vyjádřitelné v penězích. Obohacení lze vymezit jako stav, ve kterém se majetková sféra osoby rozšířila (její aktiva narostla obdržením určité hodnoty) nebo v němž se majetková sféra osoby nezmenšila, ač se zmenšit měla (nenastal pokles jejích aktiv, k němuž by jinak došlo, tj. nebyla nucena vynaložit prostředky, ač by tak za řádného běhu okolností musela učinit). Obecná klauzule bezdůvodného obohacení váže vznik povinnosti k vydání majetkového prospěchu na absenci spravedlivého důvodu pro jeho získání na úkor jiného. 13. Bezdůvodné obohacení je chápáno jako objektivně nastalý stav vyvolaný tím, že bez právem uznaného důvodu došlo k přesunu majetkových hodnot od jednoho subjektu k druhému. Je tedy i v souladu s požadavkem na dodržení dobrých mravů v těchto obchodních vztazích poskytnout věřiteli resp. žalobci v tomto případě soudní ochranu v samotném základu jeho nároku (a contrario § 3 odst.2 písm. c) o.z.). Z těchto důvodů soud přiznal žalobkyni její uplatněný nárok ve výši dlužné jistiny včetně úroku z prodlení. 14. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdce žalobce zaslal bez právního důvodu žalované částku v celkové výši 20 000 Kč prostřednictvím převodu na bankovní účet, přičemž v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované ve smyslu § 2991 o. z. bezdůvodné obohacení. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6