29 C 2/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 16 726,14 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované] Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen„ VOPD“). Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 13 485,45 Kč, splatné ke dni [datum]. Žalovaný na tuto fakturu uhradil částky 1 148 Kč, 1 153,45 Kč a 2 000 Kč. Žalovaný je tedy v prodlení s úhradou částky 9 184 Kč. Dále pak žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] na částku 7 302,14 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala elektřinu odebíranou v období od [datum] do [datum], přičemž faktura byla splatná ke dni [datum]. Žalovaný na tuto fakturu ničeho nezaplatil a je tedy dále v prodlení s úhradou částky 7 302,14 Kč. Žalovaný nesplnil své povinnosti a neuhradil dohodnutou platbu za dodanou elektřinu. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou plateb za odběr a tak ji žalobkyně zaslala písemnou upomínku s výzvou k úhradě, a to dne [datum], přičemž za upomínku dle VOPD účtoval žalovanému částku 240 Kč. Žalobkyně tak nárokuje po žalovaném dlužnou částku ve výši 16 726,14 Kč. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o sdružených službách elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], [anonymizováno] [číslo]. Žalovaný se zavázal žalobkyni za dodanou elektřinu zaplatit dohodnutou cenu, jejíž součástí jsou i distribuční služby. Fakturou [číslo] s [variabilní symbol] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 13 485,45 Kč, když v této faktuře byli započítány zálohy ve výši 7 000 Kč, když celková výše nákladů byla ve výši 20 485,45 Kč, splatné ke dni [datum] v celkovém množství 4 225 kWh. Dále žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] na částku 7 302,14 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala elektřinu odebíranou v období od [datum] do [datum] v celkovém množství 2 314 kWh, přičemž faktura byla splatná ke dni [datum]. V důsledku prodlení žalovaného s platbami mu žalobkyně zaslala písemnou upomínku s výzvou k úhradě, a to dne [datum], přičemž za upomínku dle VOPD účtoval žalovanému částku 240 Kč. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku ve výši 16 726,14 Kč. 5. Dle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 6. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. V daném případě mezi účastníky byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalovaného za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by vzniklý nedoplatek uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 9. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nedoplatků nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 1. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 726,14 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta. 2. S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalované splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 000 Kč, respektive po 500 Kč ohledně náhrady nákladů řízení, tj. celkem 1 500 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla dále finanční situace žalované. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době. Soud má za to, že povolení nižších splátek by bylo neodůvodněným zvýhodněním žalované na úkor žalobkyni. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaná byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovanou dostatečnou výstrahou, aby splátky plnila řádně a včas. 3. Soud umožnil žalované zaplatit dlužnou částku, jakož i náklady řízení v souladu s § 160 odst. 1 věta druhá o. s. ř. ve splátkách s ohledem na návrh žalované, její postoj k žalované částce, především ochotu žalovanou částku uhradit, a zároveň s ohledem na majetkové poměry žalované. Výši splátek soud stanovil na jedné straně s ohledem na reálné možnosti žalované předmětný dluh splácet a na straně druhé soud přihlédl k výši dlužné částky a jejího příslušenství. Soud má v daném případě za to, že žalovaná není schopna zaplatit celou částku najednou, své povinnosti však bude schopna dostát v případě možnosti uhradit dluh po částech. Ve výroku uvedená výše splátek se jeví přiměřená výši plnění přisouzené žalobkyni a tím i době, po kterou bude žalovaná po právní moci rozsudku dluh splácet. Stanovením úhrady dluhu ve splátkách nedochází ani k neúměrnému znevýhodnění žalobkyně jakožto věřitele. Vymezená částka není vůči celkové výši