29 C 423/2022-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 18 110 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 250 Kč od [datum] do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, částku ve výši 4 860 Kč. Žalobu odůvodnil především tím, že dne [datum] uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“). Smlouvu žalovaná uzavřela prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Na základě Smlouvy žalobce žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalované zaslal na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutou zápůjčku uhradit poplatek ve výši 3 250 Kč. Účastníci si ve Smlouvě ujednali splatnost jistiny a poplatku na den [datum]. Žalovaný neuhradil smluvní závazky řádně a včas, když neuhradil ničeho. Žalovaný byla ze strany žalobce upomínána k zaplacení dlužné částky. Žalobce tak požaduje uhrazení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením za písemné výzvy žalované ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] ve výši 2 500 Kč dle článku 2.3 Smlouvy. Pohledávka za žalovaným se skládá z jistiny + poplatku ve výši 10 000 Kč, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 4 860 Kč, přičemž žalobce v žalobě vymáhá smluvní pokutu pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výši zápůjčky. Vedle toho žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 13 250 Kč od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti této částky. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalovaný uzavřel s žalobcem tuto smlouvou, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet žalovanému. Žalovaný se zavázal tyto prostředky žalobci vrátit i s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč, celkem tedy 13 250 Kč, v 1 měsíční splátkách ve výši 13 250 Kč, přičemž splátka byla splatná dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Smluvní strany si ve smlouvě rovněž ujednaly, že v případě prodlení veškeré poplatky přirůstají k jistině. Dokladem o provedené bezhotovostní transakci bylo zjištěno, že peníze byly žalované poskytnuty na bankovní účet [bankovní účet]. Z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému zápůjčku dne [datum]. Upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] bylo prokázáno, že žalobce o úhradu dlužné částky žalovanou opakovaně upomínal. Výzvou před podáním exekučního návrhu prokázáno, že žalovaný byl o úhradu dluhu upomenut i právní zástupkyní žalobce. Skutečnost o odeslání upomínky potvrzuje předložený podací lístek. 5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto vrátit i s poplatky za poskytnutí půjčky ve výši 3 250 Kč. Žalovaný však své závazky neuhradil řádně a včas. Žalobce mu následně zaslal celkem 5 písemných výzev k úhradě, když za každou si účtuje 500 Kč za účelně vynaložené náklady. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení s plněním závazků vyplývajících ze smlouvy, žalobce ji vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 4 860 Kč. 6. Dle § 1757 odst. 1 o. z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí.Dle § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. 7. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Dle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. 9. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. V daném případě při posuzování žaloby, po stránce skutkové i právní, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi stranami bylo sjednáno, že žalobce žalovanému poskytne zápůjčku ve sjednané výši. Žalobce smlouvou prokázal, že žalovanému peněžní prostředky poskytl. Žalovaný však podmínky smluvního vztahu porušil tím, že řádně a včas nesplatil poskytnutý úvěr a poplatek za jeho poskytnutí. Žalobce žalovaného vyzval dopisem k úhradě dluhu. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši a vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku dluhu. Soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou jak do jistiny 10 000 Kč, tak smluveného poplatku za poskytnutí úvěru z úvěru 3 250 Kč, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 4 860 Kč. 12. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 2 000 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 300 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.). Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení. 14. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.