20 C 246/2025-20 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 11 461,01 Kč a zákonného úroku z prodlení, plynoucí z toho, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, Účastnické smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací č. , hodnota, , pro telefonní číslo , tel. číslo, , č. , hodnota, , pro telefonní číslo , tel. číslo, a dne , datum, Účastnickou smlouvu č. , hodnota, , pro telefonní číslo , tel. číslo, . Nedílnou součástí smluv byly i Všeobecné podmínky společnosti , právnická osoba, (dále jen „VPST“) a Ceník tarifů a služeb (dále jen „Ceník“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem smlouvy srozumění a souhlas. Na základě Účastnické smlouvy nebo Dodatku se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal mu za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované dle čl. 4.2 VPST ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Ke dni podání žaloby představuje žalovaná částka v celkové výši 11 461,01 Kč, a to v následujícím členění dle jednotlivých vyúčtování služeb:- vyúčtování služeb č. , hodnota, splatné dne 3. 4. 2024, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 5 177 Kč (, název, ),- vyúčtování služeb č. , hodnota, , splatné dne 04.05.2024, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 2 768 Kč (, název, ),- vyúčtování služeb č. , hodnota, , splatné dne 16. 7. 2024, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 3 516,01 Kč (doúčtování slevy k zařízení).2. V zájmu mimosoudního řešení věci žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 2. 5. 2025. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce tak po žalovaném požaduje uhradit částku ve výši 11 461,01 Kč se zákonným úrokem.3. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný a na svoji obranu ničeho neuvedl.4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Na základě zjištění učiněných z předložených účastnických smluv a jejich podmínek, vyúčtování a výpovědi smluv pro neplnění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným Účastnické smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací č. , hodnota, , č. , hodnota, a dne , datum, účastnickou smlouvu č. , hodnota, . Součástí smlouvy se staly i VPST a Ceník. Na základě uzavřené smlouvy umožnila žalobkyně žalovanému využívat služby elektronických komunikací a užívat poskytnuté zařízení, přičemž mu byly vyúčtovány následující částky: vyúčtování služeb č. , hodnota, , splatné dne 3. 4. 2024, v celkové výši 5 177 Kč, které se skládalo z , Anonymizováno, , SMS platby a zprostředkovatelské služby; dále vyúčtování služeb č. , hodnota, , splatné dne 4. 5. 2024, v celkové výši 2 768 Kč, které zahrnovalo , Anonymizováno, , SMS platby a zprostředkovatelské služby. Žalobkyně dále žalovanému vyúčtovala slevu k zařízení ve výši 3 516,01 Kč, s datem splatnosti dne 16. 7. 2024, přičemž tato částka byla vyúčtována daňovým dokladem č. , hodnota, . Pro nezaplacení pohledávek žalobkyně vypověděla smlouvu dopisem ze dne 6. 5. 2024. Žalobkyně zaslala dne 2. 5. 2025 předžalobní upomínku. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.6. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, kdy platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Platební transakce není službou elektronických komunikací podle ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o elektronických komunikacích) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).7. Dle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.9. Po právní stránce byla v souladu s výše uvedenými předpisy uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací s prvky smlouvy kupní ve smyslu § 2079 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, umožnit mu připojení k veřejné komunikační síti, a žalovaný se na druhé straně zavázal za ně platit fakturované částky. Žalobkyně svoje povinnosti splnila, umožnila žalovanému připojení k veřejné komunikační síti. Žalobkyně přitom v řízení prokázala jak existenci pohledávky, tak i její výši, a vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by faktury řádně hradil a, že jeho povinnost k úhradě nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti, považuje soud nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu dlužného nároku za poskytnuté služby za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.10. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 461,01 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.12. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.