23 C 68/2025-54 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, , náklady spojené s uplatněním pohledávky , částka, a smluvní pokutu , částka, .2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že , právnická osoba, (dále označený též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel úvěru) na ní postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) dne , datum, smlouvu o úvěru. Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku , částka, , přičemž dlužník se jí zavázal splatit věřiteli ve , Anonymizováno, pravidelných měsíčních splátkách ve výši , Anonymizováno, splatných vždy k 14. dni v měsíci. Celkově se tak dlužník zavázal uhradit částku , částka, . Dne , datum, uzavřel dlužník s předchozím věřitelem dodatek ke smlouvě o úvěru, přičemž závazek dlužníka byl na základě dodatku modifikován tak, že jistina úvěru nově činila částku , částka, , kterou se dlužník zavázal uhradit formou , Anonymizováno, splátek ve výši , částka, , přičemž spolu s jistinou měl dlužník splatit i kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , celkově tak částku , částka, , a to nejpozději k , datum, . Dlužník své povinnosti nesplnil, a proto předchozí věřitel využil svého práva vyplývajícího z úvěrové smlouvy a úvěr ke dni , datum, zesplatnil. Žalující strana se tak domáhá úhrady částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, .3. Žalující strana vzala žalobu co do částky , částka, představující kapitalizovaný úrok , částka, a smluvní pokutu , částka, , zpět. Řízení proto bylo v tomto rozsahu podle § 96 odst. 1, 2, 4 o. s. ř. zastaveno.4. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“5. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.6. Pokud jde o žalovanou částku, leží na žalované straně břemeno tvrzení ohledně zpochybnění tvrzení žalující strany. Žalovaná strana, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiného způsobu zániku jejího závazku, ničeho netvrdila ani neprokazovala.7. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru se zavázal poskytnutou žalované straně částku , částka, , a ta se jí zavázala vrátit spolu úrokem ve výši 66,77 % p.a. ve , Anonymizováno, splátkách ve výši , částka, .8. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, , kterou soud posoudil jako dodatek ke smlouvě ze dne , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že jistina úvěru byla modifikována tak, že dlužná jistina činila , částka, , přičemž žalovaná ji měla uhradit ve , Anonymizováno, splátkách ve výši , částka, .9. Z výpisů z bankovních účtů bylo zjištěno, že žalované straně byla vyplacena celkem částka , částka, .10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru postoupil na žalující stranu pohledávku, která je předmětem tohoto řízení. Postoupení pohledávek bylo následně žalované straně oznámeno poskytovatelem úvěru v Oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, , které bylo dle podacího archu odesláno žalované straně dne , datum, .11. Další listiny soud s ohledem na dále uvedené považuje za nadbytečné.12. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr.13. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávky předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879, § 1882 zákona č. 89/2012 Sb.). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).14. Protože se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, bylo povinnosti poskytovatele, aby posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.). Žalující strana prohlásila, že doklady k této skutečnosti nedisponuje a vzala žalobu částečně v rozsahu výše uvedeném zpět. Požadovala nadále přiznat jistinu, úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky.15. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by poskytovatel úvěru posoudil úplně, pečlivě a spolehlivě a tedy řádně schopnost dlužníka úvěr splácet.16. Z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5.32020, OPR-, právnická osoba, ., C679/18, ECLI:EU:C:2020:167 plyne:Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.17. Vzhledem k tomu, že poskytovatel neposoudil schopnost dlužníka úvěr splácet, je s ohledem na to, aby případná sankce za to byla dostatečně účinná ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí, takovou smlouvu posoudit jako neplatnou dle § 580 odst. 1, § 588 o.z., § 87 odst. 1 z.s.ú. S ohledem na § 87 odst. 1 věta třetí z.s.ú. pak soud uložil dlužníku poskytnutou jistinu, která nebyla dosud splacena, vrátit (srov. NS 33 Cdo 3675/2021). K jiným případným platbám ve smlouvě s ohledem na neplatnost smlouvy nemohlo být přihlédnuto. Proto nemohly být přiznány ani náklady spojené s uplatněním pohledávky, neboť na rozdíl od obecné úpravy (§ 513 o.z.), tyto lze u smluv o spotřebitelském úvěru požadovat jen tehdy, byly-li sjednány (srov. § 122 odst. 1 z.s.ú.). Úprava v zákonu o spotřebitelském úvěru je zde ve vztahu k obecné úpravě v občanském zákoníku speciální. Je-li smlouva neplatná, je třeba na případné náklady spojené s uplatněním pohledávky pohlížet jako na nesjednané.18. Žalovaná strana byla vyzvána k vrácení peněz. Vzhledem k tomu, že žalovaná strana byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit, v jaké době je schopna dluh splatit (§ 87 odst. 1 z.s.ú., srov. NS 33 Cdo 3675/2021). Je proto třeba vycházet z obecných pravidel tak, že od okamžiku vyzvání je v prodlení a věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.19. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvod