Okresní soud v Liberci 12 C 400/2025-35 – Smlouva pracovní

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, kdy se jedná o částku , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , Anonymizováno, do zaplacení. Dále pak požadovala zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem ve výš 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., (právní předchůdce žalobce) došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Na základě této Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle Smlouvy a dle Předpisu splátek dne , datum, se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši , částka, , dále se žalovaná zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po , částka, . Poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, ve výši , částka, Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila: na jistině úvěru , částka, , na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru , částka, , na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy , částka, , na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu , částka, a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště , částka, . Na dlužnou částku nebylo následně ze stany žalované ničeho zaplaceno. Protože poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, tj. k , datum, , úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši , částka, od , datum, dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek požaduje žalobce zaplacení smluvní pokuty a zákonných úroků z prodlení.2. Dále žalobce požadoval zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Tento žalobní nárok odůvodnil tím, že mezi žalovanou a společností , právnická osoba, . došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dne , datum, se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši , částka, , dále se zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, , odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby, se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do , datum, . Ani v tomto případě žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, ve výši , částka, . Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celý zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila: na jistivě úvěru , částka, , na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru , částka, , na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy , částka, , na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu , částka, a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště , částka, . Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, tj. k , datum, , úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši , částka, od , datum, dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně. Žalobce dále požaduje smluvní pokuty ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky.3. Pohledávky za žalovanou vyplývající z výše uvedených Smluv byly ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupeny žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno.4. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.5. Soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne , datum, a , datum, Smlouvy o úvěru se společností , právnická osoba, ,s.s. (č. , hodnota, a č. , hodnota, , kdy nedílnou součástí obou smluv byl předpis splátek. Na základě daných smluv byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši , Anonymizováno, a , částka, . Žalovaná se zavázala k pravidelným splátkám, a dále se zavázala uhradit smluvené úroky, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště a úhradu smluvní pokuty, pokud poruší smluvní podmínky.6. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na pohledávku ze Smlouvy č. , hodnota, pouze částku , částka, a na pohledávku ze Smlouvy č. , částka, částku , částka, .7. Z dopisů žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných splátek a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru. Dále bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzývána k úhradě dlužné částky a bylo jí oznámeno postoupení pohledávek.8. Z doložených listinných důkazů (pracovní smlouva, dohoda o změně pracovní smlouvy a výplatních pásek za období , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo zjištěno, žalovaná pracovala v době poskytnutí úvěrů jako , Anonymizováno, s příjmem cca , částka, měsíčně, pracovní poměr byl od , datum, uzavřen na dobu , Anonymizováno, ; v žádostech o úvěr nebyly uvedeny žádné výdaje žalované, pouze bylo uvedeno, že je , Anonymizováno, a bydlí , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce od žalované vyžádal informace o rodinných, majetkových a pracovních poměrech a ověřil informace ve veřejných registrech (NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčním rejstříku), kdy dané informace byly vyhodnoceny dle ekonomického modelu a vedly k závěru, že žalovaná je schopna splácet poskytnuté úvěry. Soud však ze systému ISAS zjistil, že žalovaná figuruje v několika dalších soudních řízeních zahájených v roce , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , rovněž figuruje na straně žalované a jedná se o dlužné částky z úvěrů, které si vzala u jiných nebankovních subjektů. Jen pro úplnost soud uvádí, že žalobce žádné konkrétní výpisy z veřejných registrů k důkazu nedoložil.9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala.17. Dřívější úprava obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyně ex offo s tím, že porušení povinnosti věřitele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele zakládá i v případě nové úpravy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.18. Posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně soud hodnotí jako nedostatečné. Soud konstatuje, že žalovaná měla sice měsíční příjem přibližně ve výši cca , částka, čistého, který by ji sám o sobě měl bez obtíží stačit k úhradě měsíční splátky úvěru, avšak žalobkyně se nedostatečně zabývala výdaji žalované, přičemž zejména nevzala v potaz její vysoké úvěrové zatížení dalšími již existujícími závazky. Žalovaná v době uzavírání smlouvy již měsíčně hradila splátky svých jiných závazků. Při příjmu žalované cca , částka, měsíčně pak bylo zcela zjevné, že v tomto případě bude existovat enormní pochybnost, zda bude žalovaná schopna splátky úvěru řádně hradit. Soud dále uvádí, že žalobkyni nebyla navíc vůbec známa výše skutečných běžných výdajů žalované a jejího hospodaření. Žalobkyně nezjišťovala, jaké výdaje má žalovaná na bydlení, energie, stravování, ošacení, dopravu, telefon apod. Takové posouzení úvěruschopnosti nelze hodnotit jako provedené řádně a s odbornou péčí. Bylo přitom opakovaně judikováno, že věřitel musí náležitě zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka, nikoliv se spokojit pouze s ničím nedoloženými prohlášeními. V opačném případě věřitel nejedná s odbornou péčí, neboť předpokladem odborné péče je ověření údajů, které dlužník věřiteli poskytl (srov. rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 9. 2. 2023 sp zn. 33 Cdo 2981/2022).19. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy byla splněna její zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobkyně uzavřela předmětnou smlouvu s žalovanou, aniž by vzala v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalované daný úvěr po dobu jejího trvání splácet.20. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení pouze peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Naproti tomu na vrácení dalších plnění z absolutně neplatné smlouvy žalobkyně právo nemá. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalované částku , částka, a , částka, , žalovaná na úvěry zaplatila celkem , částka, (, částka, na první smlouvu a , částka, na druhou smlouvu o úvěru). Z uvedeného vyplývá, že jistina úvěru nebyla zcela uhrazena, proto žalované byla uložena povinnost zaplatit částku , částka, , představující nesplacenou část jistiny. Ve zbylém rozsahu byla žaloba s odkazem na výše uvedené důvody zamítnuta.21. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádná z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve sporu úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.