20 C 44/2026-20 – Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se v řízení po žalovaném domáhala zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že se žalovaným dne 16. 7. 2024 uzavřela Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalovanému poskytla 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peníze vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 10 % měsíčně v celkové nominální výši 42 000 Kč, to vše formou pravidelných měsíčních splátek po 3 500 Kč splatných vždy k 15. dni v kalendářním měsíci. Pro případ prodlení žalovaného strany ujednaly jednak povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni poplatek 500 Kč za odeslání upomínky k úhradě dlužné splátky a jednak právo žalobkyně úvěr zesplatnit. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Posuzovala jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumala klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlédla do externích registrů (BRKI, NRKI, SOLUS, CEE, insolvenční rejstřík). Žalobkyně dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je pro požadované parametry spotřebitelského úvěru dostatečná. Žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu nezaplatil ničeho, a proto žalobkyně nejprve žalovanému zaslala dvě upomínky k úhradě dlužných splátek a posléze ke dni 21. 5. 2025 nesplacený úvěr zesplatnila. Žalobou uplatněný nárok představuje dlužnou jistinu 35 000 Kč a jeho příslušenství sestává ze zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 5. 6. 2025 do zaplacení a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč sestávající ze dvou poplatků ve výši 500 Kč za odeslání dvou upomínek.2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a k žalobě se nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z účasti u jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání bylo žalovanému doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí nastalou dne 7. 4. 2026 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).4. Z předložených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti: Účastníci mezi sebou dne , datum, uzavřeli smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému částku 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peníze vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 10 % měsíčně, v celkové nominální výši 42 000 Kč, formou 12 měsíčních splátek po 3 500 Kč splatných 15. dne každého měsíce s tím, že společně s poslední splátkou je splatná i samotná jistina 35 000 Kč. Smluvní strany si ujednaly, že peněžní prostředky budou žalobkyní vyplaceny tak, že 20 052 Kč bude vyplaceno žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, do 10 od účinnosti smlouvy, 14 948 Kč bude použito na úhradu pohledávky žalobkyně za žalovaným ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 9. 2022, případně bude částka 14 948 Kč vyplacena na bankovní účet žalovaného po předložení dokumentace potřebné k úhradě uvedeného závazku žalobkyni. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splatné splátky se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za odeslání upomínky k úhradě dlužné částky ve výši 500 Kč. Smlouva měla být žalovaným uzavřena vyplněním autorizačního kódu v internetové klientské zóně zaslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo. Účinnost smlouvy byla vázána na připsání verifikační platby 1 Kč žalovaného na účet žalobkyně (prokázáno Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ). Verifikační platbu 1 Kč žalovaného byla připsána na bankovní účet žalobkyně dne 16. 7. 2024 (prokázáno detailem okamžité příchozí platby). Žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace o výši úrokové sazby a roční procentní sazby nákladů (RPSN) a celkové výši spotřebitelského úvěru v částce 77 000 Kč, kterou bude žalovaný povinen žalobkyni zaplatit, včetně tabulky splátkového kalendáře, dle které měly být splátky ve výši 3 500 Kč hrazeny pravidelně po dobu 12 měsíců a v posledním měsíci vedle pravidelné splátky byl žalovaný povinen zaplatit jistinu 35 000 Kč (prokázáno předsmluvními informacemi). Částka 20 052 Kč byla žalovanému odeslána na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě z výše uvedeného účtu žalobkyně dne 17. 7. 2024 (prokázáno detailem bezhotovostní platby). Částka 14 948 Kč byla převedena z výše uvedeného účtu žalobkyně na bankovní účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, téhož dne (prokázáno detailem platby uvnitř banky). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě splátky splatné ke dni 15. 2. 2025 jednak přípisem ze dne 20. 2. 2025 (prokázáno předmětným přípisem) a jednak přípisem ze dne 5. 3. 2025 (prokázáno předmětným přípisem). Dopisem ze dne 21. 5. 2025 žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zesplatnění poskytnutého úvěru a vyzvala jej k úhradě jeho plné výše ve lhůtě do 4. 6. 2025 a upozornila jej na možnost uplatnění nároku v občanskoprávním řízení v případě, že žalovaný zesplatněný úvěr v uvedené lhůtě neuhradí (prokázáno vyrozuměním o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvou ze dne 21. 5. 2025), předmětný přípis byl žalovanému odeslán formou doporučeného psaní dne 21. 5. 2025 (prokázáno podacím lístkem).5. Pro účely posouzení své úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem měl činit 31 408 Kč a jeho obvyklé měsíční výdaje měly představovat 3 000 Kč náklady na bydlení, 0 Kč na pravidelné finanční závazky, 9 522 Kč na sázky, že měl mít jednorázové závazky (tzv. mikroúvěry), a že jeho měsíční finanční zůstatek měl činit 11 386 Kč. Jediný jednorázový finanční závazek měl mít žalovaný u , právnická osoba, ve výši 10 000 Kč. Žalovaný měl být dle zaznamenaných údajů svobodný a měl mít vyživovací povinnost ke dvěma dětem. Jeho zaměstnavatelem měla být společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, . Na výpise z účtu měly být dohledány dva již plně uhrazené závazky z tzv. mikroúvěrů, a to u , právnická osoba, ve výši 5 333 Kč a u , právnická osoba, ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně měla osobu žalovaného prověřit lustrací insolvenčního rejstříku, databázi odcizených dokladů, Centrální evidenci exekucí, SOLUS a registru REPI (plyne z karty klienta jako Přílohy č. , hodnota, Smlouvy č. , hodnota, ).6. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci mezi sebou dne 16. 7. 2024 na žádost žalovaného uzavřeli smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně převedla 20 052 Kč žalovanému na jeho účet a 14 948 Kč poukázala žalobkyně na úhradu své dřívější pohledávky za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, . Žalovaný se ve smlouvě č. , hodnota, zavázal žalobkyni poskytnuté peníze vrátit a zaplatit smluvní úrok a poplatky za odeslání dvou upomínek při prodlení s úhradou splátek. Žalovaný ovšem žalobkyni nezaplatil ničeho, v důsledku čehož žalobkyně nejprve žalovanému zaslala dvě upomínky k úhradě dlužné splátky ve dnech 20. 2. 2025 a 5. 3. 2025 a následně dne 21. 5. 2025 formou doporučeného psaní zaslala žalovanému vyrozumění o zesplatnění úvěru spojené s předžalobní výzvou.7. Soud ve věci vycházel výhradně z důkazů předložených žalobkyní, neboť žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a na svoji obranu ničeho netvrdil ani neprokazoval. Soud na základě provedeného dokazování neměl pochybnosti o uzavření předmětné smlouvy, jež je zřejmé ze smlouvy samotné a potvrzení o připsání verifikační platby žalovaného. Obdobně neměl soud žádných pochybností ani o poskytnutí peněz žalovanému ve smlouvě ujednaným způsobem, neboť tato skutečnost byla prokázána potvrzeními banky o převodu příslušných částek.8. Žalobkyně ovšem předloženými důkazy neprokázala své tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného. K prokázání tohoto svého skutkového tvrzení žalobkyně jako důkaz označila Posouzení úvěruschopnosti klienta jako Přílohu č. , hodnota, předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud tuto písemnost vzhledem k jejímu obsahu popsanému výše považoval za doplnění skutkových tvrzení, jak ostatně v žalobě žalobkyně sama na tuto písemnost odkazovala, nikoli za relevantní důkaz, neboť tato písemnost je toliko rekapitulací postupu údajného posouzení úvěruschopnosti žalovaného sepsaný samotnou žalobkyní. Z obsahu této písemnosti se přitom jeví, že žalobkyně měla pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného dostatečné podklady v podobě jeho informací o jeho pravidelných příjmech, výpisy jeho bankovního účtu a měla k dispozici i výstupy z dlužnických evidencí jako insolvenční rejstříku, centrální evid