7 C 38/2022-98 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala žalobu u Okresního soudu v Mostě. Usnesením ze dne 1. 12. 2021 č. j. 32 C 378/2021-27 byla vyslovena místní nepříslušnost a věc postoupena Okresnímu soud v Lounech jako soudu místně příslušnému. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 876,20 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh a doplnění návrhu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] (právní předchůdce žalobkyně) smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky o limitu 5 000 Kč. Žalovaná v průběhu úvěrového vztahu načerpala částku 6 984 Kč, uhradila celkem 3 057,91 Kč. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,90 % ročně). Úvěr a úroky z úvěru měly být spláceny formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 250 Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaná se dále zavázala hradit cenu za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně, případně další poplatky dle ceníku. Žalovaná nehradila splátky řádně, úvěr byl zesplatněn ke dni 11. 6. 2020. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 976,20 Kč, náklady spojené s prodlením ve výši 900 Kč (tj. smluvní pokuta za porušení povinnosti hradit řádně a včas splátky úvěru, dle aktuálně platného ceníku činily náklady spojené s prodlením 300 Kč za 10 dní v prodlení, žalovaná neuhradila řádně splátky za 03/2020 a 04/2020), zákonného úroku z prodlení ve 332,13 Kč kapitalizovaného ke dni [datum], kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 849,80 Kč (ve výši 16,90 % ročně z dlužné jistiny od 13. 3. 2019 do 1. 2. 2021, úroků z úvěru ve výši 16,90 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 4 976,20 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10,00 % p. a. z částky ve výši 5 876,20 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 4 976,20 Kč a poplatků ve výši 900 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 19. 2. 2021. Žalované byla zaslaná předžalobní výzva. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání, souhlasila s rozhodnutím ve věci v její nepřítomnosti a žalovaná se k jednání nedostavila. 4. Z úvěrové smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], ceníku pro soukromou klientelu účinného od 20. 4. 2020, oznámení o úrokových sazbách účinné od 4. 10. 2019, podkladů pro soudní jednání (obratové historie - výpisu z úvěrového účtu), soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované jako klientovi revolvingový úvěr poskytnutý jako spotřebitelský úvěr do celkového limitu 5 000 Kč s výší úrokové sazby 16,90 % ročně, který se žalovaná zavázala splatit v měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu tj. ve výši 250 Kč měsíčně vždy v 20. den každého kalendářního měsíce, dle ceníku účinného od 20. 4. 2020 byly náklady spojené s prodlením stanoveny ve výši 300 Kč za 10 dnů v prodlení. Žalovaná čerpala úvěr dne [datum] částkou 5 000 Kč, dne [datum] ve výši 500 Kč, dne [datum] ve výši 400 Kč, dne [datum] ve výši 200 Kč, dne [datum] ve výši 184 Kč, dne [datum] ve výši 700 Kč, uhradila celkem 3 057,91 Kč. Žalované byla adresovaná poslední výzva ze dne 10. 5. 2020 k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy, rozhodnutím věřitele o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 13. 6. 2020 byla zbývající částka splatná ode dne 11. 6. 2020. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Dopisem ze dne 19. 2. 2021 předaným k poštovní přepravě dle podacího lístku téhož dne bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky. Dopisem ze dne 4. 3. 2021 zástupce žalobkyně, podaným k poštovní přepravě dne 5. 3. 2021, byla žalovaná upomenuta o zaplacení s upozorněním na možnost soudního vymáhání. 5. V posuzovaném případě byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyní nebyly tvrzeny skutečnosti o prověřování úvěruschopnosti žalované původním věřitelem, tyto ani z provedených důkazů nebyly zjištěny. Z důkazů nevyplynulo prověřování poměrů žalované, její příjmy a výdaje, žádné doklady o příjmech a výdajích žalované z důvodu prověření úvěruschopnosti nebyly předloženy soudu ani původnímu věřiteli, ani nebyly žalovanou uváděny. 6. Soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, kdy soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil (např. potvrzením zaměstnavatele dlužníka, daňovým přiznáním apod.). Poskytovatel úvěru je povinen zkoumat nejen příjmy, ale i výdaje zájemce o úvěr. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná načerpala částku 6 984 Kč. V případě neplatné smlouvy, je žalovaná povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 29