5 C 231/2023-27 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně, která je postupníkem společnosti [právnická osoba], IČO [číslo] se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky 59 988 Kč, kterou jí žalovaná dluží na základě uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] na částku 15 000 Kč, Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] na částku 25 000 Kč a Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] na částku 21 000 Kč. K postoupení pohledávek došlo dne [datum]. 2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 9. 8. 2023, č.j. 5 C 231/2023 - 24, které nabylo právní moci dne 25. 8. 2023 byla v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzvána žalovaná, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalované bylo usnesení doručeno uložením dne 25. 8. 2023. Ve stanovené lhůtě se nevyjádřila. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi postupitelem společností [právnická osoba] a žalovanou vznikly platně smluvní vztahy, účastníci uzavřeli dne [datum], [datum] a [datum] Smlouvy o spotřebitelském úvěru, v rámci kterých předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 21 000 Kč, 25 000 Kč a 15 000 Kč. Žalovaná dlužné částky řádně nesplácela, důsledně tomu došlo k zesplatnění dluhů a žalovaná byla vyzvána k zaplacení celkové částky 59 988 Kč, kterou před podáním žaloby nezaplatila. Žalobkyně doložila soudu, že před uzavřením úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalované zaplatit 59 988 Kč. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno. 6. Při stanovení lhůty k plnění soud přihlédl k výši žalovanému nároku, době prodlení a uložil žalované zaplatit vše v zákonné 3 denní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, důsledně tomu soud přiznal žalobkyni i právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 400 Kč a náklady právního zastoupení, podle vyhlášky č. 177/96 Sb. za 3 úkony po 3 500 Kč, 3 režijní paušály po 300 a 21 % DPH ve výši 2 394 Kč, celkem 16 194 Kč a uložil žalovanému zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], advokáta sídlem [adresa] (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).