5 C 286/2023-23 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně, která je postupníkem společnosti [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO] se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky 36 731,90 Kč, kterou jí žalovaná dluží ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] na úvěrový rámec ve výši 500 000 Kč. K postoupení pohledávky došlo dne [datum] s účinností ke dni [datum]. 2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 13. 9. 2023, č.j. 5 C 286/2023 - 20, které nabylo právní moci dne 2. 10. 2023 byla v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzvána žalovaná, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalované bylo usnesení doručeno uložením dne 2. 10. 2023. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně udělila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2392 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi postupitelem společností [právnická osoba] a žalovanou vznikl platně smluvní vztah na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] na úvěrový rámec 500 000 Kč. Žalovaná vyčerpala finanční prostředky ve výši 50 519,62 Kč a uhradila částku celkem 30 200 Kč. Pro neplnění podmínek smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn. Žalovaná dlužnou částku řádně nesplácela, do současné doby dluží částku 36 731,90 Kč (jistina, smluvní úrok, smluvený poplatek, smluvní pokuta, kapitalizovaný úrok). Žalobkyně doložila soudu, že před uzavřením úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Soud shledal nárok po právu a uložil žalované zaplacení této částky. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno. 6. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše žalované částky, doby prodlení a uložil žalované zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 7. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, požadovala náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 472 Kč a podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. za právní zastoupení za 3 úkony po 500 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 378 Kč, celkem 3 650 Kč a soud uložil žalované zaplatit vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa].