5 C 363/2023-36 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně, která je postupníkem [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], [IČO] se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky 14 703,69 Kč, kterou jí žalovaná dluží na základě uzavřené Smlouvy o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] na částku 31 500 Kč. K postoupení pohledávky došlo dne [datum]. 2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 4. 12. 2023, č.j. 5 C 363/2023 - 30, které nabylo právní moci dne 22. 12. 2023 byli v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzváni účastníci, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyni bylo usnesení doručeno do datové schránky dne 7. 12. 2023, žalované uložením dne 22. 12. 2023. Ve stanovené lhůtě žalobkyně udělila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaná se nevyjádřila. 3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi postupitelem [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] a žalovanou vznikl platně smluvní vztah, účastníci uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru, v rámci které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezhotovostní úvěr ve výši 31 500 Kč. Žalobkyně doložila, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované, k čemuž doložila listinné důkazy. Žalovaná dlužnou částku řádně nesplácela, důsledně tomu došlo k zesplatnění dluhu a žalobkyně požaduje zaplacení částky 14 703,69 Kč na jistině, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 256,42 Kč a kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 1 100,48 Kč. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalované zaplatit shora uvedenou částku. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno. 6. Při stanovení lhůty k plnění soud přihlédl k výši žalovanému nároku, době prodlení a uložil žalované zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, důsledně tomu soud přiznal žalobkyni i právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. za 3 úkony po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 a 21 % DPH ve výši 252 Kč, celkem 2 252 Kč a uložil žalované zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], advokáta sídlem [adresa] (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).