7 C 219/2023-66 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Teplicích žalobu, kterou se po žalované domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 14 567,37 Kč s příslušenstvím. Usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 22. 8. 2023, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] byla věc postoupena zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum] na základě, které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 4 354 Kč za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 18,48 % ročně, částku za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 151 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 45týdenních splátkách po 431 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla stanovena na 2. 4. 2022. Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení dlužné částky ve výši 14 567,37 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 544,58 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6 022,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 122,87 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 931,71 Kč, úroků ve výši 18,48 % ročně z jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované, a to i na základě informací získaných od žalované týkající se jejich rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, které byly zapsány do karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Pohledávky byly postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni s účinností kate mě [datum]. Žalované bylo postoupení pohledávek dopisem zaslaným doporučeně. Žalované byla zaslaná před podáním žaloby výzva k plnění. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Soud věc projednal bez přítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila ani se neomluvila. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [anonymizováno] [rok] [číslo] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle kterých byly žalované poskytnuty v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkovou dlužnou částku ve výši 19 355 Kč, která zahrnuje částku 10 000 Kč, úrok ve výši 4 354 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 151 Kč a doplňkové pojištění za sjednanou dobu pojištění ve výši 1 350 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit uvedenou celkovou dlužnou částku v 45týdenních splátkách po 431 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala poskytnutou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Z karty zákazníka ze dne [datum] podepsané žalovanou soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalované z pracovní smlouvy, výplatních pásek (2), dokladu SIPO, kdy žalovaná potvrdila příjem ve výši 16 384 Kč, další příjem domácnosti ve výši 25 400 Kč, přestože v zákaznické kartě není uvedeno, že by žalovaná bydlela s další osobou ve společné domácnosti jako spolubydlící nebo zdroj tohoto dalšího příjmu domácnosti, dále odhadované výdaje ve výši 5 000 Kč, bydlení v nájmu, bez vyživovací povinnosti. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem částku ve výši 4 100 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy [číslo] oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] předané k poštovní přepravě dle podacího lístku dne 13. 1. 2023, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a podacího lístku ze dne 2. 6. 2023 vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávky žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalované. Předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2023 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně, zásilka byla předaná k poštovní přepravě dne 2. 6. 2023. 5. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky 10 000 Kč. Žalovaná částku převzala v hotovosti a zavázala se celkovou částku ve výši 19 355 Kč vrátit v 45týdenních splátkách po 431 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek. 6. V posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), na kterou se vztahuje též zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel neprověřoval úvěruschopnost žalované řádně, vycházel z odhadovaných výdajů na straně žalované, neměl doložen uváděný příjem domácnost ve výši 25 400 Kč, zdroj tohoto příjmu ani společné bydlení s další osobou. Výše výdajů 5 000 Kč uvedená jen jako odhadované výdaje vzbuzuje pochybnost o reálnosti těchto výdajů, když uvedená částka neodpovídá ani normativním nákladům na bydlení určeným pro rok 2021 na základě zákona o státní sociální podpoře a nařízení vlády č. 580/2020 Sb., doklady o příjmech, výdajích nebyly soudu předloženy, nebylo možné k tvrzeným skutečnostem o příjmech a výdajích provést důkazy. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývají pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna