5 C 155/2025-103 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně, která je postupníkem společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, se svým návrhem domáhá proti žalované zaplacení celkem částky 14 558,83 Kč s příslušenstvím z uzavřené Smlouvy o půjčce číslo , hodnota, , na základě které získala žalovaná úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. K postoupení pohledávky došlo na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, a dále na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní.2. Žalovaná se, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.3. Soud i pro omluvenou nepřítomnost žalobkyně postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a na základě provedeného dokazování, a to listinných důkazů, které k objasnění skutkových okolností sporu považoval za dostačující zjistil ve věci následující skutkový stav:Ze Smlouvy o půjčce soud zjistil, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně – bankou uzavřela dne , datum, Smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb na základě které si účastníci sjednali, že za dále dohodnutých podmínek bude banka poskytovat či zprostředkuje žalované služby, a to běžný účet, spořící účet a debetní karty. Žalované byl zřízen běžný účet číslo , č. účtu, , spořící účet číslo , č. účtu, a vydána debetní karta , Anonymizováno, s tím, že týdenní limit pro bezhotovostní transakce činí 150 000 Kč, pro hotovostní transakce 50 000 Kč. Téhož dne uzavřeli účastníci i Smlouvu o zřízení služeb přímého bankovnictví. Dne , datum, na návrh žalované uzavřeli banka a žalovaná Smlouvu o půjčce číslo , hodnota, na základě které získala žalovaná částku 15 000 Kč, kterou se zavázala splácet v 36 měsíčních splátkách ve výši 557 Kč vždy ke dni v měsíci, které má stejné pořadové číslo jako den, kdy půjčka byla převedena na účet, tj. 2. dne běžného měsíce. Současně si účastníci sjednali zápůjční úrokovou sazbu 19,90 %, RPSN 2180 % s tím, že žalovaná celkem zaplatí 20 036,88 Kč. V žádosti o poskytnutí úvěru uvedla žalovaná, že je rozvedená, bydlí u rodičů, pracuje jako zaměstnanec s příjmem 18 000 Kč, náklady na bydlení činí 1 000 Kč měsíčně, výdaje na živobytí 500 Kč a rodinné náklady jsou 1 000 Kč. Podle výpisu z běžného účtu žalované vedeného u , právnická osoba, . pod číslem , č. účtu, za dobu od 1. 8. do 31. 8. 2023 byl zjištěn počáteční zůstatek účtu -998,50 Kč, konečný zůstatek -986,45 Kč. Žalovaná uhradila splátky v celkové výši 1 687,92 Kč, dále dlužnou částku nesplácela, důsledně tomu přistoupila banka dne 11. 7. 2024 k zesplatnění úvěru s tím, že dluh činí 17 463,35 Kč a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě. Žalovaná na výzvu nereagovala. Následně dne , datum, uzavřela , právnická osoba, . na straně postupitele se společností , právnická osoba, na straně postupníka Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla i pohledávka za žalovanou a tuto skutečnost oznámila žalované dopisem ze dne , datum, . Následně uzavřela společnost , právnická osoba, na straně postupitele s žalobkyní na straně postupníka dne , datum, Smlouvu o postoupení pohledávek č. 2024/10 na základě které byla na žalobkyni postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou, a to podle přílohy – Seznamu postoupených pohledávek pod pořadovým číslem , hodnota, . O postoupení pohledávek byla žalovaná informována dopisem společnosti , právnická osoba, , datum4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Soud při posouzení otázky úvěruschopnosti vycházel z aktuální judikatury, a to rozsudku NS ze dne 27. 9. 2023 sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, ze kterého cituje: „27. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ukládá členským státům (při zohlednění zvláštních charakteristických rysů svých úvěrových trhů) přijmout vhodná opatření pro podporu odpovědných praktik ve všech fázích úvěrového vztahu. Cílem je v rámci úvěrového trhu zabránit tomu, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování a neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti (odstavec 26 odůvodnění citované směrnice). Členské státy mají povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi (článek 8). Je na každém členském státu, aby stanovil pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice a přijal veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování s tím, že sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující (článek 23). Směrnice následky za porušení uvedené povinnosti nestanoví a neupravuje ani otázky smluvního práva související s platností úvěrových smluv (srov. odstavec 30 odůvodnění směrnice).28. Úprava zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovatelům či zprostředkovatelům úvěrů povinnost posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele), přičemž zákonodárce pro případ, byl-li úvěr poskytnut, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti dlužníka (spotřebitele) vyplývá, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, zvolil „sankci“ v podobě neplatnosti smlouvy. Jde o soukromoprávní sankci ex lege pro případ, kdy byl úvěr poskytnut spotřebiteli, který nebyl schopen ho splácet. Jde o realizaci cíle dotyčného harmonizačního rámce, jímž je ochrana před neuváženým poskytováním úvěrů dlužníkům, kteří nejsou schopni je splácet. 29.Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Pokud tedy například spotřebitel úvěr splatí a vyjde-li následně najevo, že věřitel při procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, může se důsledek v podobě uvedené zákonné sankce (neplatnosti smlouvy) projevit pouze tehdy, bude-li postaveno najisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.30. Uvedený přístup odpovídá záměru zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy k citovaným ustanovením je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí; posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele (…) a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. (…) Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při m